"Hlavní změna byla v tom, že mě od té doby začali zvát na mítinky," pochvalovala si Rosolová. "Je to výhoda, člověk se naučí běhat čtvrtku s nějakou konkurencí. Kdybych běhala jen v Praze, pak na velkých závodech bych nevěděla, co dělat, protože jsem byla zvyklá utíkat vepředu a celou dobu sama."
Teď ve Švédsku v hale Scandinavium čeká českou rychlonožku trojdílná pouť za obhajobou. Pokud úspěšně proklouzne pátečními rozběhy a sobotním semifinále, v neděli v 11:15 se rozhodne, jestli přidá do sbírky další cenný kov.
"Jsem rychlejší než před dvěma lety, speciální tréninky vypadaly výborně," srovnávala se šestadvacetiletá sprinterka. "Akorát mi zatím nesedl závod. A taky mě trošku zabrzdilo nachlazení, byla jsem o týden zpožděná."
Svůj nejlepší výkon této zimy předvedla před měsícem v Moskvě, kde běžela dva okruhy za 52,55 sekundy. Tímto výkonem jí v evropských atletických tabulkách patří "až" desáté místo. Víc než sekundu za nejrychlejší Ruskou Ustalovovou, víc než čtyři desetiny za reprezentační kolegyní Zuzanou Hejnovou.
Stejně jako před dvěma lety tak Rosolová půjde na start v roli outsiderky. Byť se zlatým úspěchem na kontě. "Bude to podobné," souhlasila. "Před Paříží taky holky běhaly skoro o vteřinu rychleji než já a potom se ten závod běžel úplně jinak. Proto já říkám, že člověk nemusí mít úplně nejlepší čas, aby dokázal vyhrát."
Za jejími optimistickými slovy stojí tvrdá dřina. Přestože to tak ještě na začátku halové sezony nevypadalo, je teď v dobré formě. A ta dál stoupá. V každém závodě, do něhož nastoupila, si výkony dokázala vylepšit. "Ráda bych tuto tradici dodržela," zasnila se Rosolová. "A v Göteborgu bych chtěla ukázat pořádný vzestup."
Jenže halové závody jsou tak nevyzpytatelné. Na dvousetmetrovém oválu se po úvodním okruhu sbíhá do jednoho chumlu, závodnice tak může zůstat zavřená, ve špatné pozici pro finiš. A nemusí naplno předvést to, co v ní je. "Snad nebudou žádné velké strkanice."
Česká závodnice se však takových kolizí moc nebojí, vždyť před dvěma roky ji právě ostré lokty vynesly až na trůn. "Ona šla do mě, já bych do ní dobrovolně nestrkala," bránila se atletka. "Jenže hala je právě o tom strkat se, je to přece jenom kontaktní sport. Člověk musí uvažovat, jak běžet, jak předběhnout, kdy předběhnout. Může nás tam být šest v jedné skupince, a to už je trošičku náročnější než běžet o samotě v jedné dráze."
Speciální pro ni bude i souboj s Hejnovou, donedávna kolegyní z tréninkové skupiny Rychlý holky. Ta se však na podzim rozhoupala k odchodu, trenérsky ji teď vede Dalibor Kupka. "Zuzka je pro mě soupeřka jako každá jiná, teď už to nijak neřeším," přesvědčovala Rosolová. "Je to dobře hlavně pro českou atletiku, že tam jedna z nás bude lépe než ta druhá. Necháme se překvapit."
