Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Koudelka: Velkým cílem je olympijská medaile, létám o deset metrů dál

Roman Koudelka s ratolestí s olympijskými čepicemi „Raškovkami“. | foto: ČOV

16 2017
Povedené letní vystoupení v seriálu Grand Prix, spokojenost s novými lyžemi, velká rodinná pohoda. Skokan na lyžích Roman Koudelka vstupuje do olympijské sezony s širokým úsměvem a pořádnou dávkou endorfinu v krvi. Cítí se výborně, chválí si uvolněnost při skocích. „Jsem v psychické pohodě a ta je v našem sportu nejdůležitější,“ tvrdí česká skokanská jednička.

Vrací se na místo činu.

Právě v polské Wisle, kde v pátek začíná Světový pohár skokanů na lyžích, slavil Koudelka své dosud poslední vítězství.

„Pevně věřím, že se mi povede navázat na letní skoky, pak bych určitě útočil na první místo,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci v hotelu Clarion.

Osmadvacetiletý závodník si pochvaloval leccos, idylu mu dokonce nenarušil ani pásový opar.

 „Týden jsem nemohl nic dělat, ale pak jsem bez tréninku skončil na bedně a to mě také povzbudilo do další práce."

Romane, jaké jsou vaše pocity z letní přípravy a závodů?
Letní sezona se mi vydařila. Povedlo se nám zapracovat nějaké změny, vše šlo dobrým směrem. Mám z toho radost. Teď se ukáže, jestli si to zvládnu přenést do zimní sezony. Cítím se výborně a doufám, že na léto navážu.

V trénincích jste létal dále i než nejlepší polští skokané.
Nabije vás to hodně sebevědomím, ale furt je to jenom příprava. I když ty výsledky byly pěkné, tak v závodních skocích byly ještě velké rezervy. V trénincích jsem předváděl ještě lepší výkony, takže ze závodů bylo i trochu zklamání. Uvidím, jak se mi to povede převést do zimy. Věřím, že dobře a bude to dobré.

Fotogalerie

Jaké jsou vaše cíle pro olympijskou sezonu?
Velký cíl je olympijská medaile, ale je teď těžké říkat, že ji chci získat. Jestli se to povede, je ve hvězdách. Uvidím, jak se s tím poperu, jak se mi bude dařit. Hlavní je být uvolněný a skákat v klidu. Věřím, že pak výsledky budou. 

Máte nějaký osvědčený recept, kterak si přenést pohodu do závodů?
Recept? Všichni se mě ptají, jaké to je před začátkem zimy a jak moc se těším. Určitě se těším, ale zatím si z toho hlavu nedělám. Beru to, jako když jedu na soustředění. Celé léto se mnou jezdila moje rodina, včetně malého syna, pojedou se mnou i teď, takže i díky tomu to beru, že zase jedu na další soustředění. Věřím, že když se mi povede skákat uvolněně, tak udělám výsledek ve Wisle a že se pak chytím do dalších závodů a půjde všechno nahoru.

Právě ve Wisle jste slavil své poslední vítězství ve Světovém poháru. Můžete na něj nyní navázat?
Zaútočit na to můžu vždycky a kdykoliv, ale záleží, jestli se to povede. Záleží na počasí, jaké budou podmínky, navíc jde o start seriálu - tréninky mohou vypadat suprově, ale až při závodě se ukáže, jak na tom jsem. Pevně věřím, že se mi povede navázat na letní skoky, pak bych určitě útočil na vítězství. Nechci si ale dělat hlavu z toho, že musím jet do Wisly a vyhrát.

Pochvaloval jste si přítomnost manželky a syna během letní sezony. Měl jste na ně při všech těch trénincích čas?
Času na ně bylo hodně. Čtyři, pět měsíců jsme byli pořád spolu, kdy celou dobu jezdili se mnou. Bylo to chvílemi trošku náročné cestování, hlavně pro syna, kterému ještě není ani rok a půl. Ale zvládnul to, bohužel pro něj nedostal na výběr (smích). Bavilo ho to. Já jsem byl klidný, že mám rodinu u sebe. To se pak odrazilo i na skocích, které byly takové uvolněnější. Chtěl jsem poděkovat trenérovi, že mi přítomnost rodiny umožnil.

Užíváte si syna teď více než loni, když je přece jen už větší?
Stoprocentně. Loni jsem strach vzít ho pořádně do ruky, abych mu něco neudělal, protože byl takový maličký. Bylo to hezké období, ale teď je to ještě lepší. Je to prostě sranda, reaguje na podněty, lítá okolo, je to úplně něco jiného. 

Derniéra Jakuba Jandy

Jakub Janda absolvuje ve Wisle své poslední závody v kariéře, poté usedne za ODS do poslanecké sněmovny. Jaké to bez něj  ve Světovém poháru bude?  Odchod Kuby pro nás určitě není nic příjemného, protože já jsem s ním skákal od svých začátků v reprezentaci. Spával jsem s ním na pokojích, to on mě všechno učil. Za to mu patří poděkování. Chybět nám bude především v družstvech. Co se týče mě osobně, je mi jedno, jestli skáče, nebo neskáče, protože jsem zodpovědný za své skoky. Není to tak, že bych najednou cítil větší tlak. Snažil jsem se připravit na sezonu na sto procent a jestli bude skákat Kuba, nebo ne, mě neovlivní,“ tvrdí Koudelka.

Jakub Janda (ODS)

Jakub Janda (ODS)

 Novou životní kapitolu svému dlouholetému kamarádovi přeje, byť její příchod nečekal. „Každopádně  bych to neřekl, že skončí v poslanecké sněmovně. Vzpomínám si, jak šest, sedm let zpátky na soustředění říkával, že musí na nějaké schůzky s ODS, a my jsme se mu všichni smáli. Nedávno jsme na to vzpomínali s Honzou Maturou. No a teď je najednou v poslanecké sněmovně. Moc mu to přeji. Bude to pro něj hodně důstojný konec sportovní kariéry, může se vrhnout na něco jiného. Klobouk dolů, že to takhle dokázal.“

Kde pociťujete při skocích největší zlepšení?
Řekl bych, že přišla taková celková uvolněnost, což se odrazilo v letové fázi i díky novým lyžím.  Ty mi sedly výborně a všechno to do sebe nějak zapadlo. Ať už to byl syn, nebo manželka, všechno si zkrátka sedlo dohromady. Najednou byla psychická pohoda, která je u skoků to nejdůležitější. 

Nové lyže si velmi pochvalujete. V čem jsou tak dobré? Změnil se výrobce?
Vyrábí to stejný člověk, stejná firma. Nevím, jestli mi tam udělali nějaká privilegia, nebo to prostě zrovna ideálně trefili, ale najednou létám o osm, deset metrů dál, což je u skoků na lyžích obrovský posun. Jsem za to rád a pevně věřím, že i ty zimní lyže budou stejné.

Nevadí vám, že jsou vzhledem k vstupu nového sponzora růžové?
Z lyží jsem byl docela překvapený, ale hnedka mi sedly a to je důležité. Je mi jedno, jestli jsou žluté, modré nebo fialové. Záleží hlavně na tom, že jsou dobré a dostávám top materiál. Na té barvě mi nezáleží. Navíc mi přijde, že si už všichni zvykli.

Závěr letní přípravy vám narušilo nepříjemné onemocnění - pásový opar. Nepoznamenalo vás to?
Ani ne. Bylo to týden před posledními závody, kvůli tomu jsem nic nedělal, musel jsem jen ležet, což nebylo nic příjemného. Pak jsem odjel na závody bez jakéhokoliv tréninku a zase jsem dokázal být na stupních vítězů, což mě hodně povzbudilo. Dodalo mi to chuť pracovat dál a dál. Poté nám skvěle vyšlo soustředění na ledové stopě, kdy nefoukalo. Na podmínky jsme měli velké štěstí, i to je podle mě základ úspěchu.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze