Muž, co loni na Turné doletěl pro páté místo a v konečném účtování Světového poháru uzavíral první desítku, čekal na bodový zisk od letošního března a letů v Planici. Ani v jednom z pěti závodů zimy se neprosadil do druhého kola.
První zápis přišel po tři čtvrtě roku. "Nešlo ani tak o body, ale o to mít konečně lepší pocit ze skoku," tvrdil trenér reprezentace David Jiroutek. "Nejhorší je skákat se špatným, nebo vůbec žádným pocitem. Tělo mu teď zase začne pracovat automaticky, spontánně, uvolněně a i švih bude jiný."
O bodové zisky v úvodu sezony se Koudelka připravoval špatným nájezdovým postavením, neodrážel se z obou nohou stejně, ale víc síly dával do té pravé. "Chyby už tam nejsou. Bylo to vidět i na nájezdových rychlostech. Ale chce to čas," mírnil skokan optimismus a Jiroutek doplnil: "Roman byl ještě nervózní a je to zatím všechno strašně křehké. O to cennější ale první body jsou. Jsou zlaté!"
Koudelkova chyba na odrazu není novinkou, potýkal se s ní i loni. Tehdy se však ještě maskovala pod větší kombinézou. Letos však podle nových regulí lyžařské federace FIS oblek ubral na objemu a kiksy se odhalí naplno. "Bylo to pár věcí spojených dohromady," líčil Jiroutek.
Na odrazové desce byla Koudelkova dynamika, síla i tlačení do podložky v pohodě, jenomže na můstku se nedokázal dostat těžištěm nad stehna. "Zavíral ramena a tak se skákat nemůže. Tak ze sebe vydá jen deset procent a je to skok kaskadérský, co skončí saltem nebo pádem," varoval trenér. "Roman navíc bojoval s novou kombinézou. Je to jako byste formuli 1 uřízli kus zadního spojleru a pilotovi řekli, ať jede do zatáčky stejně rychle, jako kdyby ho měl v pořádku."
Po premiérovém úspěchu byly Koudelkovy pocity opačné, než by se dalo čekat. "Spokojený? Moc ne!" hlásil už z Ga-Pa, kde Turné na Nový rok pokračuje. "Podmínky nám moc nepřály, byl to těžký první závod."
Vítr se u můstku neustále točil, měnil i sílu. Skákat se začalo z nájezdového okna 21 a na poslední pokus se vítěz Jacobsen rozjel z okna číslo 16 a do velkého protivětru. Čechům foukalo snad nejvíc ze všech. "Součet zadního větru obou našich závodníků byl snad 30 metrů," spočítal Jiroutek. "Asi nikdo neměl takový pech."
Koudelkovi tak v prvním kole připočetli dvanáct bodů za vítr do zad, v tom druhém pak jedenáct. "To znamená, že měl jedenáctkrát horší podmínky než ten, kterému nefouklo," vysvětloval Jiroutek. "Mohl by klidně udělat skok na 128 metrů." Místo toho v obou kolech dolétl "jen" na značku 116 metrů, nejméně ze všech v elitní třicítce.
