Severoitalské Udine leží na trase, kterou turisté většinou přesouvají do Benátek a k moři. Město není atraktivním cílem, zato místní fotbalový klub, zítřejší soupeř Slavie v Poháru UEFA, už ano. Čtvrtým rokem se Udinese Calcio úspěšně tlačí mezi italskou elitu. Postupně klub vystřídal páté, třetí a sedmé místo, zdařile si vede i letos. Hráčský kádr přitom připomíná spíše jakýsi second hand. "Bláznění s miliardovými přestupy necháváme mocným. My stojíme pevně na zemi," prohlašuje klubový majitel Giampaolo Pozzo. V mužstvu je jediný věhlasnější cizinec Dán Jörgensen. Jádro tvoří italští hráči, buď odložení z některých velkoklubů, nebo ulovení jako neznámí mladíčci v nižších soutěžích. Cenné drahokamy se lesknou v záložní řadě. Stefano Fiore, klasický ofenzivní režisér, měl už dost role náhradníka v Parmě, a tak odešel do Udine. Hraje výborně, proto si ho vyhlédl trenér Dino Zoff do národního mužstva a postavil ho i minulý týden proti Švédsku. Do reprezentace nakoukl také Tomas Locatelli, kdysi patřící AC Milán. Třetí mladý mušketýr černobílé zálohy Martin Jörgensen je dokladem, že góly mohou přijít nejen od útočníků Muzziho a Sosy, ale od kohokoliv. Zatímco Sottil, který nemůže první zápas v Praze hrát pro karty, je nejlépe střílejícím obráncem italské ligy, Jörgensen dominuje se šesti trefami mezi záložníky. Udinese Calcio mělo vždy štěstí na kanonýry. V minulých sezonách zde měli i jejich ligové krále, nejdříve Němce Bierhoffa, pak Brazilce Amorosa. Oba se proslavili a odešli za lepším do AC Milán a Parmy. Hráčské obsazení se mění v Udine zcela běžně, každé přestupové období přináší velký průvan. Platí to i pro trenéry. Od začátku sezony vede mužstvo Luigi De Canio, který debutuje v první lize i na evropské scéně. "Nesnažím se hrát žádné catenaccio, to není můj styl a není to ani tradicí klubu," tvrdí De Canio. Vychází sice ze zabezpečené obrany, v tom italský původ nezapře, dává však jednoznačně přednost ofenzivní tvorbě před bezduchým brusičstvím. Udinese Calcio je jediným klubem, který ještě neměl v lize vyloučeného hráče. V předposledním zápase s Bari vykázalo za první půli dokonce víc vstřelených gólů než faulů. Branky byly čtyři a všechny výstavní, nedovolené zákroky pouze tři.
28. února 2000
