Pokud by šlo všechno podle plánu, právě teď by měl za sebou první týden italského Gira. Měl by za sebou těžký výstup na Etnu, tvrdou etapu přes Valico di Monotescuro i další nástrahy úvodního týdne.
Možná by vezl i růžový dres lídra závodu, nebo minimálně ten bílý pro nejlepšího cyklistu do 25 let.
Místo toho Remco Evenepoel, megatalent belgické cyklistiky, jen trénuje a trénuje a snaží se zahnat nudu.
„Je to zvláštní, právě teď bych měl závodit na jednom z mých prvních velkých cílů v této sezoně. Měl jsem mít za sebou Lutych, kde jsem chtěl být taky ve skvělé formě. Tohle všechno je teď pryč a bolí to. Snad co nejdříve zažijeme závodní atmosféru a adrenalin,“ doufá.
Ten si tak vytváří sám.
Evenepoel řeší nudu. 300 kilometrů, nebo 50krát na slavný Kapelmuur |
A tak si 50krát vyjede na slavný Muur van Geraardsbergen, jindy si střihne 300kilometrovou vyjížďku, navštíví místa, která se mu v Belgii nejvíc líbí, nebo si jen tak tréninkově zajede slavnou monumentální klasiku Lutych-Bastogne-Lutych.
Jen proto, aby se nenudil.
„Každý týden si dám nějaký dílčí cíl, abych se z toho nezbláznil. Musím se udržet motivovaný a zabavený, co nejdéle to půjde, než sezona začne,“ říká.
Lutych počká
V plánu měl čtyři věci.
Debut na monumentálních klasikách, na Grand Tour, na olympiádě. A pak taky toužil po duhovém dresu pro mistra světa. O to všechno zatím přišel.
Cyklisté hledají cesty. I ze švýcarských hor do pouští Středního východu? |
Olympiáda se přesunula na příští rok, klasiky s Girem na podzim a mistrovství světa, kde chtěl Evenepoel útočit na duhový dres v hromadném závodě, se možná přesune do Kataru, Ománu nebo Spojených arabských emirátů.
A tamní tratě budou Belgičanovi vyhovovat o dost méně než hornaté Švýcarsko, které zatím nemá v plánu uvolnit přísná omezení, kvůli kterým by se šampionát nemohl konat.
LOŇSKÝ SOUBOJ GENERACÍ. 29letý Australian Rohan Dennis (vpravo) se na stupních vítězů zdraví s o deset let mladším Remcem Evenepoelem po časovce na MS v Yorkshiru.
„Byla by velká škoda, kdyby se šampionát v Kataru jel, protože trať ve Švýcarsku je nádherná. Navíc jde o jednu z mála příležitostí pro vrchaře a Grand Tour specialisty. Pro mě to byl jeden z velkých cílů, ale pokud se šampionát přesune do Kataru, nebo nějaké podobné země, zaměřím se na časovku,“ má Evenepoel jasno.
Teď má v hlavě ale hlavně datum 3. října.
Právě tehdy má začít přesunuté italské Giro, které se termínově kříží s Lutychem.
A Evenepoel dá přednost Giru.
„S Lutychem se loučím jen s těžkým srdcem. Stoupání jako De Wanne, Stockeu, La Redoute, Roche aux Faucons – to všechno jsou mé oblíbené kopce. V týmu jsme se ale shodli, že Giro je lepší volba, že je důležitější pro můj rozvoj. Chci zjistit, jaké to je jet třítýdenní závod na celkové pořadí, klasikám navzdory,“ má jasno.
Všechno ví, všechno zná?
Byť vyhrál klasiku v San Sebastianu, je vicemistrem světa v časovce a jedním z největších talentů současného cyklistického světa, dostal varování od legendárního Eddyho Merckxe.
Prý nemá svůj budoucí úspěch považovat za samozřejmý.
„Jasně, že je talentovaný, ale ta cesta je dlouhá. Občas to ale z některých jeho rozhovorů vypadá, jako kdyby už všechno věděl, všechno znal. Doufám, že splní všechna očekávání, která jsou na něj kladena, ale bude muset sníst ještě dost sendvičů,“ prohlásil legendární Merckx.
Sníst hodně sendvičů je vlámská hláška, podle které má před sebou někdo ještě dost práce.
Ale to Evenepoel ví.
„Eddy Merckx může o komkoliv říct, co chce. Podívejte se na jeho úspěchy, k tomu není potřeba nic dodávat. Ale mně to nevadí. Vím, co dělám a jak to dělám. Tým je spokojený s tím, co jsem zatím ukázal, a to je pro mě nejdůležitější,“ odpověděl mu Evenepoel.
Přidá v této sezoně do kolonky úspěchů další?
