Na oslavy si nepotrpí. "Ale s rodinou a nejbližšími kamarády to oslavit musím, jinak by mě ukřižovali," směje se. "Dáme si švestky, ty tekuté, to musí být."
Říká, že každý je tak starý, jak se cítí. "Těch pětašedesát si nepřipouštím. Jako každému chlapovi se mi pořád líbí pěkné holky," přiznává.
Jeho elán ale mírní manželka: "Nemůžeš si pořád myslet, že ti je třicet, jsi už starý dědek."
Jiří Raška, který je českým lyžařem tisíciletí, trénuje ve Frenštátě mládež. Skokům je věrný, byť začínal jako sjezdař u Zdeňka Parmy.
"Skoky se mi líbily jako odvážný sport a věnovali se jim moji strýcové a bratranec," míní. "A také mám rád rychlost." I v autě. "Ale dokážu předvídat," upozorňuje. "Vím, co si mohu dovolit, nejsem hazardér. Život je krásný." Teď se Jiří Raška těší na olympiádu.
Do Turína odlétá jako host Českého olympijského výboru v pátek.