Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lhotský se těší na jemný peruánský písek. Na Dakaru by rád do padesátky

Rudolf Lhotský na Rallye Dakar 2017. | foto: Barth Racing Team

6 2018
Z podhůří Nízkého Jeseníku až do sedel kolosálních And. Pro motocyklového závodníka Rudolfa Lhotského dnes začíná velké dobrodružství s názvem Rallye Dakar.

Dvaačtyřicetiletý šternberský rodák jedoucí za český tým Barth Racing nezaměstnává svou hlavu myšlenkami na vítězství, ale věren rozvážné mentalitě Hanáků chce hlavně v pořádku spatřit cíl. „Rok co rok se na Dakaru posouvám dopředu. Teď bych se chtěl vejít do padesátky,“ plánuje jediný zástupce Olomouckého kraje, který se letos na start nejtěžšího závodu světa postaví.

Lhotský se netají tím, že účast na Dakaru je pro něj splnění životního snu. Usiloval o ni několik let, získat startovní číslo totiž nestojí jen fůru peněz, motorkáři se musí také kvalifikovat. Šternberskému rodákovi pomohly evropské tituly v Crosscountry Rallye v letech 2014 a 2015, rok nato mohl vyrazit na Dakar poprvé. Tehdy táta čtyř dětí slíbil své ženě, že půjde jen o jeden start, jenže závod musel vzdát pro přetržení vazů v obou kolenech a vyčerpání.

Takto skončit nešlo. Loni tedy stál na startu znovu a dojel do cíle na 82. místě. „Pořádně se ale závodí až napotřetí,“ plánoval už v cíli, a letos tedy opět nechybí. Čtvrt roku doma spával v hypoxickém stanu simulujícím vysokohorské klima, jezdecké zkušenosti zase nasbíral na tuniské El Chott Rallye, kterou v nepočetné kategorii motocyklů vyhrál. „Natrénoval jsem duny, spoustu jemného písku, který bude první čtyři dny v Peru. Na ten se těším, nikdy jsem po něm nejel. To pro mě bude veliká zkušenost,“ tuší Lhotský.

Letošní ročník Rallye Dakar je jubilejní, čtyřicátý, i proto organizátoři připravili drsné etapy hned na úvod. V jejich přežití vidí Lhotský klíč k úspěšnému závodu. „První tři pouštní etapy bude potřeba dojíždět ve slušných časech. Pojede se v dunách a pistách, takže musím zvolit rozumné tempo, jet hlavou, pohlídat si navigaci a dostat se bezpečně do La Pazu,“ vnímá hlavní město Bolívie jako první záchytný bod. Právě zde totiž závodníky čeká po šesti etapách den volna, kde si mohou odpočinout. I když je otázka, jak bude regenerace v nadmořské výšce 3 600 metrů vypadat.

Pak přijde maratonská etapa, kdy závodníci absolvují bez technické podpory přes 900 ostrých kilometrů ve dvou dnech. „Nic pro nevyzrálého člověka, který zbytečně riskuje a neumí si rozložit síly. Je důležité vědět, co si můžu dovolit a co už je za hranou,“ uvědomuje si Lhotský a spoléhá na dobře připravenou motorku KTM 450, jíž podle nejmladší dcerky láskyplně přezdívá Mája. „Mechanik Pepa Stašek mi ji výborně vyladil a tlumiče jsou perfektně připraveny od Ládi Buráně. Všichni doufáme ve skvělý výsledek,“ přeje si.

V podvědomí má, že to může být naposledy, co Dakar zažije na dvou kolech. Ne snad, že by ve dvaačtyřiceti letech plánoval končit, naopak vyhlíží nový začátek. V Barth Racing totiž zblízka pozoruje závodníky na čtyřkolkách v čele s legendárním Josefem Macháčkem a má chuť si kategorii označovanou jako quad vyzkoušet. „Obě kolena mám operovaná a znamenalo by to pro ně menší námahu. A navíc by se přede mnou otevřela nová výzva – dokončit Rallye Dakar ve dvou různých kategoriích,“ chystá si nový cíl.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze