|
Michal Rak on-line odpovídal čtenářům iDNES. |
Rakovi zpovědníci zabrousili do všech oblastí. Hráč dostal nabídku od ctitelky, byl podroben zkoušce z italštiny, ale hlavním tématem byl pochopitelně volejbal. "Zodpovídat na běžné dotazy o italské lize nebylo tak těžké, ale do srovnávání jsem se moc nechtěl pouštět. Nerad bych se někoho dotknul," přiznal blokař.
Přesto na otázku, jestli se mu nestýská po české extralize, odpověděl: "Nestýská a myslím to upřímně. Hrajete s nejlepšími a proti nejlepším."
Návrat domů někdy v budoucnu však nevyloučil, i když odpověděl napůl v žertu. "Chtěl bych si ještě ve čtyřiceti zahrát s nesmrtelným Dědkem Bláhou:))" Narážka směřovala na Přemysla Bláhu, který ve 46 letech směřuje s Ústím nad Labem za postupem do extraligy.
Jen jednou se čtyřiadvacetiletému blokaři nechtělo odpovídat. To když k němu po síti dorazila narážka na zranění, kvůli kterému vynechal loňské mistrovství Evropy. "Nebaví mě se pořád dokola obhajovat, ale fakt NE," zněla strohá reakce.
Michal Rak odpovídal ze svého počítače v Trentu, kde od letního přestupu z Odolena Vody působí.
Daleko od domova jej těšily vzkazy od přátel. Ozvali se mu bývalí spolužáci, kamarádi i spoluhráči z reprezentace.
"Poznal jsem Jirku Popelku, z Řecka se ozval Dalibor Polák, možná byl jeden dotaz i od Martina Lébla," pokoušel se dešifrovat přezdívky.
Krajana, který dočasně pobývá ve stejném městě, volejbalista pozval na ligové utkání. "Napiš mi na naše stránky do fóra svoji mailovku nebo tel. číslo a můžeme se domluvit. Případně přihodím i volnou vstupenku," nabídl.
Po téměř půldruhé hodině se Michal Rak se čtenáři loučil: "Všechny přispěvatele srdečně pozdravuji a díky za vaše dotazy. Fanděte nadále volejbalu, ať trochu prolomí ledy. Pěkný den všem Rakosh."
Volejbal? Ne, Raka více překvapila italská strava
Z české extraligy v létě skočil přímo do nejprestižnější volejbalové ligy na světě, italské Serie A1. Získal stálé místo v sestavě nejlepšího týmu soutěže a o jeho bloky se lámou smeče mistrů světa i olympijských vítězů. Když však má blokař Michal Rak říct jednu věc, která na něj po přestupu nejvíc zapůsobila, řekne: "Jídlo!"
Čtyřiadvacetiletý volejbalista má za sebou nejbouřlivější, ale také nejúspěšnější rok kariéry.
S národním týmem došel až do semifinále prestižní Světové ligy, z Odolena Vody přestoupil do špičkového italského týmu Itas Diatec Trentino a v silné soutěži se neztratil. Jeho klub je v lize bezkonkurenčně nejlepší a Michal Rak stojí v popředí individuálních statistik soutěže.
Dobrý dojem z roku 2003 na druhé straně trochu kazí zdravotní potíže, které ho připravily o start na mistrovství Evropy. Společně s Martinem Léblem a Přemyslem Obdržálkem týmu citelně chyběl, a reprezentace na šampionátu v Německu propadla.
"Problém s kolenem ještě pořád není definitivně vyřešen," přiznal Rak z Itálie v telefonickém rozhovoru pro iDNES.
V létě váhal, zda jít na operaci. Názory lékařů se různily, Rak propásl šampionát, ale nakonec se k radikálnímu řešení neodhodlal. Bez operativního zákroku nastoupil v Trentu a začal hrát ligu.
"Bolest mě trochu limituje, jsem v pořádku tak z devadesáti procent," odhaduje 206 cm vysoký blokař. "Je to složité, ale noha zatím drží."
Znovu se potýká s rozdílnými stanovisky odborníků. "Někdo mi říká, že to v tomhle stavu vydrží dva roky, jiní varují, že zítra může být zle."
Rak znovu váhá, jak postupovat dál. "Zatím netuším, jak to budu dál řešit. Důležitý bude postoj klubu, ale chci o tom mluvit i s trenérem reprezentace Pavlem Řeřábkem."
Bez ohledu na zdravotní problémy však o své nynější situaci říká: "Jsem absolutně spokojený." Trentino je suverénem v jinak vyrovnané soutěži. Prohrálo pouze čtyři z osmnácti zápasů a vede s výrazným čtyřbodovým náskokem.
Dojem si však Rakův tým pokazil minulý týden, když překvapivě ve čtvrtfinále Italského poháru podlehl Cuneu. "Byl to šok, snili jsme o double, a nakonec jsme ani necestovali na víkendový turnaj, se kterým tady všichni najisto počítali," přiznává český hráč. "Naštěstí to vedení klubu nijak nerozmazávalo, vyříkali jsme si to jen my hráči s trenérem."
V týmu jsou kromě Raka už jen dva cizinci, Rusové Čulepov a Kazakov. Na soupisce je ještě Němec Hübner, ale ten dělá jen náhradníka. "Necítím žádný zvláštní tlak, blokaři to tady mají volnější, důležité míče musí uhrát hlavně smečaři," popírá Rak tradiční poučku, že na cizince bývá mnohem větší tlak než na domácí hráče.
Na bloku hrává společně s Alexejem Kazakovem, a oba si stojí hodně vysoko v individuálních statistikách. V současné době je ruský hráč třetí, Rakovi patří čtvrté místo. Mimochodem první na žebříčku blokařů je jiný český volejbalista Martin Lébl z Perugie.
"Statistiky pečlivě sleduji, je to beru to jako vodítko, podle kterého mohu posuzovat svoji výkonnost," tvrdí Rak.
Ač Trentino vládne italské lize, Rak zde pociťuje volnější režim a uvolněnou atmosféru. "Trenér nám vychází vstříc, mezi Vánocemi a Silvestrem mě například omluvil z tréninků, takže jsem mohl na deset dní odjet domů," pochvaluje si volejbalista, který v Trentu žije se svojí přítelkyní.
Cestu přes Alpy do rodné země přivítal, už se moc těšil na domácí stravu. "Kdyby mi někdo řekl, ať jedu za dobrým masem, špenátem a knedlíky třeba dvě stě kilometrů, tak hned startuji," tvrdí Michal Rak.
Způsob, jakým je běžné jíst v autonomní oblasti Tridentsko, mu totiž vůbec nevyhovuje. "Jídlo v restauraci trvá ne hodinu, ale čtyři, a obsahuje několik chodů. Ale také se klidně stane, že vám přinesou řízek a až po půlhodině hranolky. Na to si nemohu zvyknout," přiznává volejbalista.
 Blokař Michal Rak se koncentruje před útokem soupeře |
