Podle Nadala současný trend jeho vizi nahrává. Pořád víc se prosazují vysocí hráči, kteří spoléhají na dělový servis. V elitní desítce se tyčí dva takřka dvoumetroví čahouni Marin Čilič a Milos Raonic, úspěchy slaví dělová hra Johna Isnera (208 centimetrů), Kevina Andersona (203), nahoru se dere Nick Kyrgios (193).
„Nevím, co se stane v budoucnosti. Ale myslím si, že hráči, kteří dokážou použít taktiku, vybudovat si výměnu... mohou být brzy historií,“ řekl Nadal.
Z tenisu takřka vymizel styl servis-volej. „Hračičků“, jakým je třeba Radek Štěpánek, stále ubývá. A Nadal se bojí, že situace se bude ještě zhoršovat. „Hráči trefují míč s pořád větší silou a méně přemýšlí,“ tvrdí čtrnáctinásobný grandslamový šampion. „A to je problém. Určitě je to problém pro hráče, kteří jsou na vrcholu. A jestli je to problém i pro fanoušky... To nevím.“
Rychleji hrajícím tenistům nahrávají i okolnosti. Povrchy kurtů se zrychlují, zdokonalují se rakety.
Stoupají rekordy v rychlosti servisu. Servis Samuela Grotha letěl 263,4 kilometrů za hodinu, Sabine Lisická loni podávala rychlostí 210,8 km/h. A podle Nadala bude tempo růst ještě dál.
„Jednou můžeme podávat 300 kilometrů za hodinu a stejně rychle returnovat. A hráči si budou říkat: Když to nevyjde, zkusím to znovu příště,“ přemítal 28letý Španěl. „Je logické, že takhle bude další generace uvažovat. Od doby, co hraju, jde trend tímto směrem.“
Nadala však může utěšovat, že tenisoví „dělostřelci“ jen zřídka dosahují největších triumfů. Jistě, Ivaniševič vyhrál Wimbledon. Ano, jeho svěřenec Čilič loni dobyl US Open. Už dlouhé roky však tenisu vládne trio Nadal, Djokovič, Federer, z nichž nikdo mezi typické ranaře nepatří.
To však neznamená, že by se v budoucnu nemohla situace změnit.
