Když jste sestupoval, tak jste ho přemlouval, aby už nešel nahoru. Co vám říkal?
Naprosto věcně, že má síly na to, aby vylezl nahoru ještě za světla. Uvěřil jsem mu. Působil na mě dojmem člověka, který je těsně pod vrcholem a má radost, že už to skoro dokázal.
Jak bylo vám při sestupu?
Mrznul jsem strašným způsobem. Cvakal jsem zubama, byl jsem unavený, potřeboval jsem rychle jít. Nemohl jsem čekat, jinak bych zcepeněl. Ale nenapadlo mě, že se nevrátí. Byl velice zkušený. Při sestupu jsem ještě viděl, jak se dotýká ledového výšvihu, poslední prudké pasáže, kde potřebujete cepín, a ten měl. To už mu chybělo jen málo k vrcholu.
Jak jste závěrečný úsek zvládl vy?
Pokaždé, když jsem se vyšvihl až na dva metry vysoký ledový stupeň, složil jsem se, jak jsem byl zadýchaný. Chvíli jsem vydechl a šel zase dál.
Co musí horolezec udělat pro to, aby při výstupu na osmitisícovku uspěl?
Důležitá je aklimatizace a Polda Sulovský, coby šéf výpravy, praktikuje určité dny odpočinku, což je správné. Ze 70 procent je důležité počasí. A musíte pravidelně jíst. To je hodně důležité. V té výšce někomu nic nechutná nebo je mu špatně, ale to se mi nestalo. Byl jsem dobře najedený, dobře aklimatizovaný i dobře připravený.
Proč jste si zvolili západní stěnu?
Byli jsme tam už před rokem a půl. Vrátili jsme se tam, kde jsme neuspěli. Minule nám to zhatilo počasí. Teď jsme měli dva dny šanci vylézt na vrchol a týden po nás se objevilo ještě jedno okno. V tu chvíli ale musíte být odpočatí. Jinak se může stát to, co mně a Poldovi na K2. Vrátili jsme se z osmi tisíc metrů a pak se objevil jeden příhodný den pro výstup. To jsme ale nemohli zvládnout. Když se vrátíte z takové výšky, potřebujete pět šest dnů odpočinku v základním táboře, abyste se zregenerovali a měli sílu jít nahoru znovu.
Je Lhotse váš největší horolezecký úspěch?
Je to nejvyšší bod, kam jsem došel. Je to síla vylézt na tak velký kopec bez kyslíku, bez pomoci šerpů. Ale nedělám to pro nějaké sportovní úspěchy. Chtěl jsem sám sobě dokázat, že mám na to vylézt na hodně vysokou osmitisícovku. Vnitřně mě to uspokojilo.
20. června 2012 10:49
