Vítězné melbournské deblové tažení potvrdily obě hráčky nedělní senzační výhrou nad favorizovaným americkým párem Davenportová-Morariuová 7:5, 5:7, 6:3 a byla to právě česká tenistka, která nejednou skvěle zasáhla na síti či při returnu. "Ten zápas se pro nás vyvíjel nečekaně pozitivně, říkaly jsme si jen, že musíme hrát uvolněně a nesmíme se soupeřek leknout. Vypadalo to možná navenek, že jsme suverénní, ale musím přiznat, že vnitřně si člověk přál vyhrát a nervozita tam přece jen byla." vyvracela Průšová dojem o bezstarostném přístupu k zápasu, kterému mohl očitý svěděk utkání snadno uvěřit.
Češka s Estonkou si totiž souboj naplno užívaly, úsměv z jejich tváři nemizel ani ve chvílích, kdy se jim nedařilo a možná i proto dotáhly zápas do vítězného konce. "Získaly jsme první set, vedly i ve druhém a najednou jsem podávala a věděla, že bych ten servis měla podržet, protože po mě vždy servírovala Davenportová, což bylo vždy nebezpečné. V koncovce druhého setu to tedy bylo těžké, snažila jsem se vnitřně nesevřít, ale prostě to v tom druhém setu ještě nevyšlo. Naštěstí se to ale povedlo ve třetím. Grandslamové čtvrtfinále je mým životním úspěchem, zatím si to moc neuvědomuji, ale ten pocit je nádherný." spokojeně popisovala Průšová, které se tak zatím daří zapomenout na hodně nepovedenou loňskou sezónu.
"Minulý rok mi moc nevyšel, hodně mě zbrzdilo nepříjemné zranění zad a ze 103. příčky singlového žebříčku jsem se tak propadla téměř o sto míst. Přemýšlela jsem proto, jak se dostat zpět do formy, tak jsme se s Maret Aniovou domluvily, že na turnajích spolu budeme hrát i debly. No a zjistily jsme, že nám to spolu jde a že můžeme ve čtyřhře něco uhrát, což se nám tedy podařilo. Pořád se ale samozřejmě soustředím hlavně na dvouhru, ale teď už ke mně patří i čtyřhra, což dřív nebývalo. Ve dvouhře bych se ale ráda vrátila na své dřívější pozice, protože není nic lepšího než objíždět grandslamové turnaje a být třeba na nich rovnou v hlavní soutěži."
Tu si Libuše Průšová zahrála i na Australian Open, když prošla úspěšně kvalifikací. "Přijela jsem do Melbourne s tím, pokusit se hrát uvolněně a docela se mi potom kvalifikace povedla. Sehrála jsem tři těžké, ale vítězné zápasy a škoda prvního kola hlavní soutěže, kde o mojí těsné prohře s favorizovanou Švýcarkou Gagliardiovou 6:7, 5:7 rozhodlo jen pár míčků. Přesto jsem se singlem spokojena, když to srovnám s koncem loňského roku, kdy jsem se docela trápila a nakonec změnila i trenéra, jsem na tom letos mnohem lépe."
Největší radost však z úspěchu své dcery mají rodiče, které však Libuše Průšová v těchto dnech neplánovaně okrádá o spánek. "Kontakt s domovem mám opravdu velký, moji rodiče jsou úplný blázni přes internet a sledují všechny mé zápasy živě. Teď se proto moc nevyspí, neboť všechna utkání jsem zatím tady v Melbourne většinou hrála v deset ráno, což je u nás v Čechách půlnoc...."
