V rohu velkého červeného stanu, jenž se stal tiskovým střediskem, si našla malý koutek, kde čekali. Po hodině se Lev usedavě rozplakal.
Ale táta, oblečený do červeného trikotu lídra závodu, se už blížil.
V chráněné oblasti na západ od Madridu, v kraji podivuhodných balvanů a skalisk, se v sobotu rozhodovala Vuelta. Ve svůj poslední horský den vrhla na jezdce dosud největší nálož stoupání, obloženou deštěm, mlhou, zimou a větrem.
„Čím blíž jste k cíli, tím je každý den těžší,“ prohlásil slovinský hrdina Primož Roglič. Do 20. etapy si nicméně vezl luxusní náskok 2:50 minuty před druhým Alejandrem Valverdem z Movistaru.
Stačilo neudělat výraznou chybu, nepotkat smůlu.
Nikoliv on, ale ti ostatní útočili. Jak také jinak.
Při předposledním stoupání dne na Peňa Negra opakoval průběžně čtvrtý Miguel Ángel López z Astany své útoky zas a znovu, jako by byl na klíček. Efekt zádný. Posléze jimi zničil sám sebe a odpadl.
„Od rána jsem se necítil nejlíp,“ vykládal Kolumbijec. „Navíc mě celý den bolely následky pádu z páteční etapy.“
Potom atakoval i Valverde, ale spíš jen propagačně, krátce. V duchu se Španěl smířil s tím, že Roglič už není porazitelný. A koneckonců i druhé místo, vybojované v 39 letech, má pro nejstaršího aktéra závodu vysokou cenu.
„Chtěl jsem na letošní Vueltě získat etapu, ale nenapadlo by mě, že bych mohl na jejím konci stát i na stupních vítězů,“ nezastíral už před etapou.
Jenže právě to jeho druhé místo najednou bylo v ohrožení. Protože na rozdíl od starších kolegů v pelotonu, dlouhý útok 20letého Tadeje Pogačara z týmu Emirates fungoval v sobotu dokonale.
Zavelel si k němu 38 kilometrů před cílem.
Půldruhé minuty náskoku si vypracoval - a držel ho!
Odvážnou a impozantní akcí vysvlékl Lópeze z bílého trikotu nejlepšího mladíka, sebral dalšímu Kolumbijci Quintanovi místo na stupních vítězů a virtuálně ohrožoval také druhou příčku Valverdeho, kterému navíc přestala fungovat vysílačka.
„Naštěstí na mě fanoušci křičeli, jakou mám na Pogačara ztrátu,“ svěřoval se Španěl. „Na posledním stoupání jsem akceleroval, dělal jsem, co jsem mohl.“
A pak byli v cíli.
#LaVuelta19 That VICTORY feeling! @TamauPogi
#UAETeamEmirates #RideTogether #YearOfTolerance https://t.co/9ibE7NvjbK
Pogačar triumfoval v etapě.
Valverde přece jen uhájil druhé místo.
A s ním přijel se ztrátou 1:41 minuty za Pogačarem také Primož Roglič coby neohrožený šampion celého závodu.
Rozděl a panuj!
Za sobotním cílem Roglič nepředvedl žádné vítězné gesto, žádný úsměv, žádné emoce. Přítelkyně Lora, čekající tu se synem, jako by se smála i za něj.
Slaví celá rodina. Rogličova partnerka Lora, bývalá volejbalistka, chová malého syna Lva, a hledí s úsměvem na pódium, kde její Primož právě obléká červený dres vládce Vuelty. https://t.co/oP5byYoEfn
Šampion Vuelty se jen oblékl do teplého, usedl na trenažér a vyjížděl se, načež byl „rozdávačný“ na tiskové konferenci. Mluvčí závodu Lauře Cuetové v předchozích dnech povoloval, že mu reportéři mohou po etapě položit vždy jen maximálně tři otázky. Tentokrát svolil ke čtyřem.
Konec Vuelty: Jakobsen ovládl závěr v Madridu, Roglič celkovým vítězem |
Popsal, jak si před šesti lety naposledy skočil na lyžích, stal se cyklistou, postupně byl stále větším profesionálem, až se ocitl tady.
„Také já jsem se během posledních tří týdnů občas usmíval, ale jen na tajných místech,“ řekl. „Na trati jsem se snažil maximálně koncentrovat.“
Od chvíle, kdy deklasoval soky při časovce v Pau, sám neútočil, nýbrž se řídil heslem „rozděl a panuj“. Jednou se přidal k útoku Pogačara, jindy pro změnu odjel s Valverdem. Nechával protivníky, aby proti sobě bojovali navzájem, a on sám přitom navyšoval vlastní náskok.
Pogačar byl jeho pravým opakem. Agresivně závodící, plný energie, nahrazující občasné ztráty výhrami ve třech horských etapách, a tak slastně se usmívající.
„Hlava mi nebere, že jsem tu vyhrál tolik etap a jsem celkově třetí,“ vykládal mladší ze Slovinců. „Potřebuji pár dní, abych to vstřebal.“
Kolem pobíhali fanoušci z jejich malé země, křičeli „Slovenija, Slovenija“, a dokonce i do mikrofonu reportéra čínské státní televize vykládali: „Tohle je největší den v historii slovinského sportu.“
Španělský list As psal: „La Vuelta eslovena.“
Ano, byla to slovinská Vuelta.
Překreslování mapy šampionů
Zbývalo dojet ve sprinterské etapě do Madridu pro stvrzující razítko. V nedělním večeru tam na náměstí Kybelé pozdvihl Primož Roglič trofej šampiona a konečně se spontánně rozesmál.
ČERVENÝ I ZELENÝ. Primož Roglič vybojoval na Vueltě červený dres šampiona i ten zelený pro vítěze bodovací soutěže.
Orel, kterého má nakresleného na rámu svého kola, doletěl až na trůn a přistál.
Tak byl dopsán příběh závodů Grand Tour v sezoně 2019. Příběh, jenž změnil mapu cyklistických šampionů.
V květnu se Richard Carapaz z Movistaru stal na Giru prvním Ekvádorcem s titulem z Grand Tour.
V červenci naplnil Egan Bernal z Ineosu sen svých krajanů a jako první Kolumbijec ovládl Tour.
A nyní je Primož Roglič, lídr týmu Jumbo, prvním slovinským cyklistou s titulem z třítýdenního klání.
ŠAMPION. Primož Roglič (v červeném) během závěrečné etapy Vuelty.
Tři závody, tři noví šampioni ze tří zemí a tří různých týmů.
To je dokonalá pozvánka na další kapitoly na scéně Grand Tour v sezoně 2020, nemyslíte?
Vuelta 2019Speciální příloha iDNES.cz |
Týmy Ineos a Jumbo do ní ještě více posílí svůj už tak silný kontingent. Britský Ineos „ulovil“ Carapaze, nizozemské Jumbo získalo k Rogličovi a Stevenu Krujswijkovi, třetímu muži na Tour, ještě superstar Toma Dumoulina, jehož letošní sezona v Sunwebu byla rozprášena bolavým kolenem.
Ostře sledovaný bude comeback Chrise Frooma, nejlepšího cyklisty posledního desetiletí. Už letos v říjnu si chce na kritériu v Saitamě znovu zazávodit. „A pak zaútočit na pátý titul z Tour,“ vyhlásil navzdory vážnému červnovému zranění.
After a career threatening accident, @ChrisFroome talks to @Telegraph about getting back on the bike, and why he doesn’t believe in setting limits in sport.
As he backs @EliudKipchoge to break the 2 hour marathon barrier, Chris believes #NoHumanIsLimited.
https://t.co/Bjjn32ZOLN https://t.co/Juz9cQIkih
Jak si Ineos poradí s tolika lídry, které nyní má, je pro mnohé záhadou. Současné spekulace hovoří o nasazení Richarda Carapaze na Giro a Vueltu, Egana Bernala na Giro a Tour, Chrise Frooma a Gerainta Thomase i vzhledem k jejich vyššímu věku „jen“ na Tour a dvaadvacetiletého Rusa Pavla Sivakova na Vueltu.
Jiný zdroj blízký týmu Ineos naznačil poněkud odlišný scénář: Carapaz hlavním lídrem na Giru se zálohou v podobě Sivakova, zatímco na Tour by se sešel celý triumvirát Froome, Thomas, Bernal.
Stále silnější by měl být Tadej Pogačar v barvách Emirates a svůj debut na Grand Tour možná podstoupí i další zázračný mladík Remco Evenepoel v Deceuninck-Quick-Stepu.
Matador Vincenzo Nibali se pokusí prosadit i po přestupu do stáje Trek, zatímco v týmu Bahrain Merida jej vystřídá na postu lídra Mikel Landa. Živou vodu bude hledat Nairo Quintana v barvách své nové stáje Arkéa-Samsic.
Alejandro Valverde oslaví na kole 40. narozeniny a v Movistaru se k němu připojí Enric Mas, odcházející z Quick-Stepu. V seriálu útoků bude v dresu Astany určitě pokračovat Miguel Ángel López.
Bez ohledu na veškeré polemiky o lídrech, strategii a nepřiměřených útocích týmu Movistar v nejméně vhodných chvílích, tento chlapík předvedl ve svých 39 letech na Vueltě obdivuhodný výkon. Klobouk dolů před "nezničitelným" Alejandrem Valverdem, druhým mužem celkové klasifikace. https://t.co/d59PbbmeHG
A rozhodně nezapomínejme na francouzský kontingent, vždyť Thibaut Pinot z Groupamy-FdJ má s Tour nevyřešené účty, Romain Bardet z AG2R věří v znovunalezení sebe sama a Julian Alaphilippe z Qucik-Stepu dokáže snad cokoliv, když se na některou činnost opravdu zaměří.
Mohli bychom jmenovat další. Tolik zájemců o trofeje a stupně vítězů na podnicích Grand Tour v roce 2020 bude stát ve frontě.
„Pro nás je však nejdůležitější, že budeme mít v Jumbu nesmírně silný tým, schopný vítězit na skoro každém závodě,“ řekl Primož Roglič.
Věří, že Vueltou vše jen začalo.
