Do konferenčního sálu singapurské arény vešla žena v letních šatech s přírodními motivy. Štíhlá, upravená, usmívající se. Atraktivní čtyřicátnice. Jen málo připomínala tu otylou dívku z kraje devadesátých let. Nebylo poznat, že Selešová dříve trpěla depresemi, kvůli nimž se brutálně přejídala.
Jako ambasadorka Turnaje mistryň, který v minulosti třikrát vyhrála, vypadá Američanka s maďarskými kořeny narozená v bývalé Jugoslávii, spokojeně. Snad jen únava z časového posunu dojem dokonalosti kazila.
Bavilo ji, když si mohla v tréninkové aréně pinkat s dětmi. Bavilo ji, když sledovala zápasy svých nástupkyň. A užila si rovněž přátelské setkání s bývalými rivalkami.
Roland Garros vyhrála v šestnácti letech
Selešová hrávala s Martinou Hingisovou čtyřhru, utkávaly se na velkých turnajích a před 16 lety, když se Masters konalo v New Yorku, americkou hvězdu Švýcarka porazila.
Jenže Hingisová, pravda o sedm let mladší, je v roce 2016 stále aktivní hráčka. S Indkou Saniou Mirzaovou obhajovala v Singapuru triumf ve čtyřhře. „Před pár lety jsem hrála s Martinou exhibici v Moskvě a viděla jsem, že její tenisový um nepatřil mezi veteránskou tour,“ řekla Selešová reportérům. „Navzdory svému věku hraje neuvěřitelný tenis, stále dokáže ohromit fanoušky. Její návrat je obdivuhodný a inspirativní pro všechny z nás.“
Martina Hingisová je stále aktivní tenistkou.
Když se zpravodaj MF DNES a iDNES.cz zeptal Selešové, zda trochu Hingisové nezávidí a jestli by se nechtěla třeba také vrátit, všechny přítomné to pobavilo. „To jsou nerealistické předpoklady, jsem spokojená s kariérou. S tím, co bylo. Myšlenky na návrat opravdu nemám,“ řekla brzo 43letá paní.
Ale k takovému vnitřnímu přesvědčení dospěla Selešová až postupem času. V šestnácti a půl letech ovládla Roland Garros. Do svých dvaceti posbírala dalších sedm grandslamových titulů, což zůstává rekordním počinem moderní éry tenisu.
I přes pár kilo navíc Selešová kralovala. Možná nepřitahovala tolik pozornosti módních časopisů jako Anna Kurnikovová či Gabriela Sabatiniová. Dávno před nástupem Marii Šarapovové „zavedla“ na kurty hlasité a pro dost diváků rušivé hekání - měla kvůli tomu dokonce konflikt s Jennifer Capriatiovou, která křičela přes síť: „Drž hubu!“
Horor na turnaji v Hamburku
Selešová si každopádně pozici světové jedničky zasloužila. Všechno se změnilo 30. dubna 1993 na turnaji v Hamburku. Proti Bulharce Magdaleně Malejevové vedla 6:3 a 4:3, v pauze mezi gamy si sedla na židli. Zezadu se přiblížil Günter Parche a bodl tenistku do zad. Tento čin vyšinutý fanoušek zamýšlel jako pomstu za finálovou porážku Steffi Grafové z Melbourne téhož roku.
Selešové udělala čepel nože jen dvoucentimetrovou ránu. Jenže německý atak z paměti už nikdy nevymazala. Zařekla se, že do Německa už nikdy nepojede, nechápala, jak mohl útočník vyváznout s podmínkou. „Ale teď tam jezdím ráda, mám kamaráda v Mnichově, byla jsem mu i na svatbě. I když tenis jsem tam vlastně pak už nehrála,“ vzpomínala nyní.
Už se nezdráhá o smutné události mluvit. Vypsala se v autobiografii, následné psychické problémy přiznala loni ve vysílání pořadu Good Morning America. Trpěla závislostí na jídle, styděla se cokoliv konzumovat na veřejnosti. A tak doma spořádala pytlíky brambůrek, preclíků či sušenek na počkání.
LEGENDY NA KURTU. Během exhibice v New Yorku si Selešová (vlevo) kdysi zahrála s Chris Evertovou.
Mezitím se ještě na kurty vrátila, dokonce v roce 1996 vyhrála počtvrté Australian Open. Ale v hlavě pořád nosila hamburské stigma, proto ji při Hopmanově poháru vyděsil nevinný sběratel autogramů.
V roce 2003 vypadla na Roland Garros v prvním kole, poprvé v životě na grandslamu skončila tak brzo. K žádnému jinému utkání na profesionálním okruhu už nenastoupila.
Trenérka z ní nebude
Stále uvažovala o comebacku, inspirovala ji Lindsay Davenportová. „To bylo cool,“ tvrdila. Mohla bych třeba hrát jenom grandslamy, myslela si. Načež před osmi lety definitivně ukončila kariéru, kterou sama dělí na období před a po osudném bodnutí.
Pak si vyzkoušela roli televizní hvězdy, tančila v obdobě Star Dance. Věnovala se charitě. Nyní jako tenisová legenda komentuje ženskou tenisovou špičku - mimochodem i Serenu Williamsovou jako soupeřku zažila. Šestnáctiletá krajanka ji přemohla na turnaji v Chicagu a ona volala agentovi: „Moje dny v pozici světové jedničky jsou sečteny.“ Teď si přeje, aby pětatřicetiletá Američanka byla zdravá a získávala další trofeje.
Nechtěla by odbornice Selešová aspoň trénovat? „Nabídky jsem měla, ale už by mě nebavilo cestovat, jenom pro zábavu. Nemohla bych tu práci dělat naplno. Navíc v tenise musíte být trochu sobec. A to já už v téhle fázi života nechci.“
Rok 1999 a Fedcupový tým Spojených států - Zleva Lindsay Davenportová, Serena a Venus Williamsovy a Monica Selešová.
Vyděláno má díky investicím, reklamě (propaguje například vlastní vodku) i sňatku s o třicet let starším miliardářem. Nová etapa jí viditelně prospívá.
“Kdybych dostala možnost začít svou kariéru znovu, zřejmě bych začala s tenisem později,“ prohlásila Selešová.
Ovací se dočkala při nedělním finále, když stejně šik jako při kontaktu s médii předávala trofej slovenské šampionce Dominice Cibulkové. Ale ani v tu chvíli nešlo všechno hladce. Selešové se nepodařilo zvednout podstavec poháru.
Jak symbolické...
