Všichni ho uctivě zdraví, ale možná spíš už jako chodící instituci než jako vážného soupeře. Co naděláš, věk nezastavíš, ale nač tyhle úvahy, když by se hodil gong, jde se totiž do boje. Ve 2. kole čeká John Higgins, titulů má proti Davisovi jen polovinu, jenže ten s číslem 3 je z loňska, Higgins obhajuje, vsaďte si na něj, dámy a pánové, líbí-li se vám vklady na jasné favority.
Mistrovství světa ve snookeruVyvrcholení sezony snookeru (tedy nejatraktivnější disciplíny kulečníkových her, v níž záleží na přesnosti, ale i na taktice) se už od roku 1977 tradičně koná v anglickém Sheffieldu. Začalo se 17. dubna, šampion by měl být znám v pondělí 3. května. V současnosti je turnaj ve fázi čtvrtfinálových bojů, je jasné, že titul neobhájí John Higgins, který už byl vyřazen. Porci přímých přenosů ze šampionátu vysílá stanice Eurosport. |
Když vyhrál Davis první šampionát, bylo Higginsovi pět a netají: "Steve je můj velký vzor, je neuvěřitelné, na jaké úrovni se stále drží." Davisovu úroveň pocítí záhy na vlastní kůži, ale teď je na místě střih, návrat v čase.
Píše se rok 1985, Davis si zrzavé vlasy ještě sčesává na patku – takové starosti dnes už se řídnoucím stříbrem na hlavě nemá – a na mistrovství hraje finále s Dennisem Taylorem.
Stav je 17:17, na stole konečná fáze rozhodující hry, zbývají jen poslední dvě koule, symbolicky bílá a černá, takové jsou barvy osudu, buď, anebo, štěstí, či zmar – kdo potopí černou, je šampion.
Po neskutečném dramatu to dokáže Taylor, muž v tak směšně obrovitých brýlích, že vypadá jako doktor z Čapkovy pohádky. Teď ovšem mává vítězně tágem jako s kopím, ve finále nejprve drtivě prohrával, stanice Chanel 4 zařadí tuto řež na 9. místo v žebříčku sportovních událostí všech dob. Davis tehdy poprvé přesáhl hranici snookeru, a to jako velký poražený.
V sobotu po třídenním souboji s Higginsem překročil mantinely snookerového stolu coby vítěz. "Steve je inspirace pro všechny sportovce ve všech odvětvích," vydechne obdivně australský hráč Neil Robertson, který čeká zítra na 52letého Davise ve čtvrtfinále, starší hráč nebyl v téhle fázi šampionátu od roku 1983.
S Higginsem se Davis ujal první den vedení 6:2 na framy, jakési snookerové sety. Ale soupeř se nevzdává, vyrovnává, pak je zase dole a zase manko vynuluje, v tahanici je v sobotu před druhou odpoledne stav 12:11 pro veterána, jenž je za stolem.
Hluboce si vydechne, zvedne zrak ke stropu. V pětaosmdesátém to dělal zrovna tak, stojí dokonce ve stejném sále jako tehdy, kdy marně potápěl černou, dnes by bylo dobré správně trefit hnědou a je hotovo, jenže pozice je složitá.
Je hrobové ticho, vzdor nabitému hledišti je Davis sám a sám, jen on, tágo a koule na snookerovém ostrově Svaté Heleny. Ťuk: bílá trkne do hnědé, ta se odrazí od mantinelu, takže její dráha mazácky kopíruje písmeno "V", vletí do kapsy a komentátor na Eurosportu, kde se zápas vysílá, fascinovaně praví: "Ten nejlepší strk si Davis nechal na úplný závěr!" Vítěz klesne na kolena, později řekne: "Ne, na titul po 21 letech opravdu nemyslím." Jenže příběh nekončí, zítra pokračuje...
