"Víc jsem udělat nemohl...," prohlásil plavec brněnské Komety, když 57 kilometrů uplaval zhruba za 7 hodin 4 minuty a 44 vteřin.
Opravdu to byl váš poslední závod v Santa Fe?
Určitě. Musím přehodnotit svoje plány do budoucna, protože ramena jsou špatná. Tak už dál pokračovat nemohu.
S rameny jste se trápil celý závod, že?
Je to tak. Ani pět ibuprofenů mi nepomohlo. Bojoval jsem sám se sebou.
Navíc vás do ramene kopl i jeden ze soupeřů, Studzinsky.
Bohužel. Po pěti hodinách ve vodě mě zasáhl do pravého ramene, takže mi vyřadil i to druhé, které jsem měl celkem v pořádku. V tu chvíli závod pro mě v podstatě skončil. Snažil jsem se z toho ještě dostat, ale nešlo to. Bojoval jsem sám se sebou. Hlavně jsem se snažil doplavat, protože jsem tady ještě nikdy nevzdal. A i proto, že jsem v Santa Fe plaval vážně naposledy, jsem chtěl závod dokončit.
Přemýšlel jste i o tom, že se nebudete trápit a skončíte?
Celou dobu. Ramena mě bolela od začátku. Snažil jsem se dělat maximum, abych byl v hlavní skupině. Pomohlo mi, že se tempo časem zvolnilo.
Měl jste přehled o tom, jak se závod vyvíjí?
Viděl jsem všechno, i když se čelo trhlo. Viděl jsem, kolik tam je plavců, na jakém místě plavu. Po šesti hodinách se mi podařilo doplavat skupinu přede mnou. Kdybych kluky v ní porazil, mohl jsem být šestý sedmý. Ale nešlo to.
Navíc jste měl problémy s doprovodnou lodí. Po šesti hodinách se lodivodovi pokazil motor a pořadatelé mu přivezli jiný. Přesto Gonzalo Bogarín, který vás doprovázel a dodával vám pití a výživu, musel vyměnit loď.
To bylo hodně špatné. Po takové době ve vodě je každý plavec unavený, takže potřebuje občerstvení každou chvilku. Věděl jsem, že musím doplavat, raději jsem o tom nepřemýšlel.
Byl letošní závod jiný oproti tomu před rokem, v němž jste skončil třetí?
Voda byla rychlejší, ale v podstatě to bylo stejné jako před rokem, i s vlnami. Pro mě ale byl celý závod hodně těžký. Od začátku jsem se trápil. Každý rok je ale jiný a nedá se pokaždé zaplavat tak dobře jako Stojčev, který tady zase vyhrál.
