Podzim házenkářů Jičína: bídný start, dobrý konec

Když má trenér jičínských házenkářů Petr Babák popsat podzim svého týmu v extralize, bez váhání řekne: "Jako na houpačce." HBC Ronal Jičín měl hodně špatný start. Ale naštěstí i dobrý závěr. Výsledek: v polovině soutěže sedmé místo zajišťující postup do play-off.

Plzeň - Jičín | foto: Daniel Beran, MAFRA

„Začátek této sezony byl pro nás hodně nešťastný. Měli jsme sérii, kdy se nám nedařilo získávat body a logicky vznikal tlak, který na hráčích zanechával psychické stopy,“ přiznává Babák. „Ale ve finiši se nám podařilo nastartovat sérii čtyř úspěšných utkání a s každým bodem se do týmu vracela pohoda a stoupal i herní výkon.“

V prvním kole soutěže Jičín doma nešťastně podlehl Plzni 23:24 a to předznamenalo další vývoj. „Přišla zranění a nemoci a museli jsme točit sestavou. Defenzivní činnost byla na úrovni, v útoku to však bylo slabší. Do brankových příležitostí jsme se dostávali, ale trápili se hrozně moc s koncovkou. To na psychice nepřidává. A tápali jsme i v brance,“ vrací se jičínský kouč k úvodu soutěže.

Jičín na tom byl v tabulce dost špatně, trenér Babák však nepřestal věřit, že se jeho mužstvo zvedne. „Samozřejmě jsem moc nespal a sledoval videa soupeřů. Ale věděl jsem, že nějaká síla v mužstvu je. Bylo otázkou času, kdy přijde vítězná vlna.“

Pokuty nebo další postihy, k nimž někdy v dobách neúspěchu sahají profesionální týmy, nepřipadaly v Jičíně v úvahu. Zdejší hráči provozují házenou po zaměstnání, někteří ještě studují.

Existenční starosti si v Jičíně ani v nejhorších chvílích nepřipouštěli, ale hrozilo, že by tým nemusel skončit v osmičce zajišťující účast v play-off a hrál by ve skupině o sestup.

Základem jsou mladí

Chmury se však v závěru podzimu rozplynuly. Teď je Jičín sedmý, s pětibodovým náskokem před osmou Kopřivnicí. Kouč Babák nerad vyzvedává individuality.

„Je dobře, že se chytil Filip Veverka v brance, ale to bych pak musel jmenovat další a další hráče.“ Žádné změny v kádru se v Jičíně nechystají. Klub tradičně dává přednost mladým hráčům podle hesla: Když máme v Jičíně kvalitního dorostence, proč sahat jinam? Na podzim byl jedinou posilou příchod křídlaMichala Krause. Teď v Jičíně čekají na uzdravení zraněných hráčů, například brankáře Baráka.

Nyní si jičínští hráči můžou odpočinout od házené, jarní část extraligy startuje začátkem února. Mezi vánočními svátky si házenkáři zahrají halový fotbal, zimní příprava jim začíná 2. ledna příštího roku.

Jednoznačnou ambicí Jičína je postup do play-off. Tým by se chtěl dotáhnout v tabulce výš, jenže šesté Lovosice měly také dobrý závěr podzimu a udržely si náskok tří bodů. „Není možné říct, že postup je už hotový, ale máme dostatečný náskok na to, abychom vybojovali sedmé místo. Spíš jde o to, na koho pak v play-off narazíme. Určitě budeme spekulovat s tím, že by se nám hrálo líp třeba proti Dukle než proti Zubří. Už kvůli našim skvělým fanouškům, kteří by takovou dálku asi nejeli,“ uvažuje trenér jičínských házenkářů.

Sedmé místo? Lepší už to nebude, myslí si Kraus

Po dlouhém zahraničním angažmá chtěl už pomalu skončit s kariérou. Teď však pomáhá Jičínu, kam se vrátil po téměř deseti letech. Třicetiletý bývalý reprezentant Michal Kraus přišel do týmu v době, kdy se jičínským házenkářům zrovna moc nedařilo.

„Ale rozhodně to není tak, že jsem přišel a kvůli tomu se najednou začalo dařit. Kluci hráli dobře, akorát zrovna neměli výsledky,“ říká křídlo, které loňskou sezonu strávilo v Rumunsku.

Proč jste nezůstal v cizině?
Chtěl jsem ukončit kariéru v Čechách, a ne venku. Mám hodně nahnuté zdraví, i když se to možná nezdá. Jsem po operaci plotýnky, svou roli hrály i rodinné problémy. Chtěl jsem být v klidu doma a starat se o děti. Naposledy jsem byl rok v Rumunsku, předtím čtyři v německém Melsungenu.

Proč zrovna Jičín?
Kdysi jsem tady hrával a věděli tu o mně. Dostal jsem nabídku, jestli bych si s nimi nechtěl zatrénovat. A pak najednou přišli, jestli si i nezahraju. Musel jsem ale počkat do října, protože jsem byl od poloviny prázdnin přihlášený v Kolíně, a tři měsíce jsem podle svazových regulí nesměl jít jinam.

A po vašem příchodu se tým najednou zvedl.
Vůbec to není tak, že za tím vzestupem stojím já. To bych chtěl zdůraznit. Jičín je perspektivní tým... A víte co? Beze mě by byl možná ještě perspektivnější. Dám obecný příklad: když přijde do mančaftu hvězda, atmosféra se změní. Hráči se snaží, aby udělali pro mužstvo, co je potřeba.

Jičín je teď sedmý.Může pomýšlet i výš?
Řekněme si to upřímně: lepší už to nebude. Protože se podívejte, co nás čeká za zápasy. Maximálně získáme ve Frýdku nebo v Přerově. Ale pak tam máte Karvinou, Zubří nebo Duklu, to jsou nejsilnější soupeři. Ambice máme na sedmé místo, na kterém teď zrovna jsme.