Slavná éra této disciplíny je už dvě dekády zpátky. V roce 1978 doběhli Lomnický, Břečka, Tulis a Kolář třetí na otevřeném mistrovství Evropy v Praze. Ještě na světovém šampionátu 1983 v Helsinkách skončili Záhořák, Břečka, Malovec a Tomko na čtvrtém místě.
Od těch dob až dnes vzniká atmosféra úspěchu.
Všichni čtvrtkaři drží spolu. Mužík původně vůbec halovou sezonu neplánoval. Změnil názor, když se na australském soustředění dozvěděl nadějné časy kamarádů.
Na mistrovství Evropy se nikdo z nich nezúčastní individuálního závodu. Všechno podřídí štafetě. Je to praktické řešení, aby se závodníci nemuseli vyrovnávat s pěti běhy ve dvou dnech. "To by zvládly nasolené stroje, ne normální lidi," řekl Mužík.
Svaz přesto nabídnul Bláhovi, který je s časem 49,39 čtvrtý v evropských halových tabulkách, aby startoval i mezi jednotlivci. "Mohl bych, ale nemusím," reagoval Bláha. "Spousta lidí ještě letos nevyběhla. Ve štafetě je šance daleko větší.
Nechci ani domýšlet, jak tam můžeme běžet." Třeba vznikne tým stejně úspěšný jako ženská čtvrtkařská štafeta. Ta se od roku 1993 stále zlepšuje. Před pěti lety přivezla stříbro z halového mistrovství světa a loni na šampionátu pod širým nebem, kde je vždy konkurence tvrdší, skončila čtvrtá. "Čtvrtka má u nás tradici. Nemáme takový sprinterský talent jako Afričané, ale na téhle trati máme možnost podpořit ho prací," řekl Ladislav Kárský, trenér nejlepší české čtvrtkařky Heleny Fuchsové.