S kým se v něm utkají, určí až sobotní duel zbývající čtvrtfinálové dvojice Prostějov - Levice. Pokud se bude radovat výše nasazený Prostějov, bude soupeřem Pardubic mistr z Nymburka. V opačném případě by hráli s Ostravou.
"Bláznivý zápas!" shrnul svoje pocity euforií se opájející pivot Beksy Petr Bohačík. "Měli jsme v tom utkání špatné ztráty a dostávali jednoduché koše, ale vyhráli. Byli jsme šťastnější, ale ne lepší," dodal.
To děčínský křídelník Luboš Stria nechápal: "Myslel jsem, že je ten zápas náš. Nevím, co se stalo, je to hrozný zmar. Měli jsme v závěru proměnit šestky. Pardubice hrály hop, nebo trop, a vyšlo jim to."
Ne nadarmo se Striovi a jeho spoluhráčům říká "Válečníci". Svou divokou povahu dávali na palubovce najevo i v střetnutí, které opět všechny zúčastněné pekelně bolelo. A takhle to bylo postavené vlastně od začátku: zaleknou se Pardubice agresivního stylu domácího Děčína, tak jako mu podlehly v předchozích dvou utkáních série na severu Čech? Kdepak!
Od první minuty probíhala před našlapanou halou prvotřídní basketbalová bitva. V úvodní čtvrtině se Děčínu nedařila trojková střelba, která naopak na moment zajistila Pardubicím pětibodové vedení. Vstup do následné periody však vyšel domácím lépe, drobný náskok soupeře dorovnali a po chvilkové přetahované šli sami dopředu.
Pomáhaly jim k tomu i šestky, které házeli díky tomu, že Beksa nasbírala pět týmových faulů. Poločas se nicméně z pohledu Pardubic nejevil nijak tragicky - na tabuli svítilo skóre 38:35 pro Děčín, což je v basketbalu jako nic.
Na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny měl Děčín bodovou převahu a směřoval mezi nejlepší čtyři české kluby. Osmdesát vteřin před koncem to vypadalo na pohádku se šťastným koncem, ten ale ukázal, že pro basketbalový Děčín letošní sezona pohádková nebyla.
Hosté začali řádit a Děčín byl rázem oslepený. Nedával trestné hody a neubránil dříče Muirheada. Snížil na 2 body, pak na bod, sebral míč Bažantovi, Žabas z následné akce vnikl pod koš a otočil. Chybělo 19 vteřin! Domácí zazmatkovali, Popeho poslední střela nebyla přesná. Oči zabodlé do země, smutek. "A já myslel, že to je už neprohratelný zápas," kroutil hlavou Stria.
Po chvíli ale ovace ve stoje pro děčínské bojovníky a jejich sestavu plnou zelenáčů. Publikum v ČEZ Sportcentru? Medailové! "Diváci byli fantastičtí," děkoval děčínský trenér Pavel Budínský, zdrcený z infarktové koncovky. "Měli jsme Pardubice na lopatě, bohužel jako v pohádce nám z ní slezli. Nešťastně, smolně."
"Tahle koncovka byla pitomá stejně jako celá sezona," truchlil Budínský. "Prali jsme se s finančními trably klubu, se zraněnými v nevhodný okamžik. A statečně. Pro hráče kompliment. I takové porážky musíme spolknout."
Trenér Válečníků našel i další ironii posledního zápasu komplikovaného ročníku: "A to, že dva naši nejlepší Sanders a Jakub Houška z posledních čtyř trestných hodů trefí jen jeden. To je málo. Pardubice se dostaly do kontaktu, nadělili jsme jim výhru. Proti nám se vždy mohly spolehnout na hrubou sílu, zatlačily nás pod koš. Konec byl vypjatý okamžik, my ho nezvládli. V basketu se dá ledacos otočit, ale my koncovku nehráli chytře."
Kapitán Jakub Houška to řekl ještě jadrněji: "Tohle je úplně zlej sen, měli jsme to dotáhnout. Podělali jsme to..." Zato hosté jásali. "Strašně si to vychutnávám. Nezažil jsem takovou sérii, abychom za stavu 2:2 na zápasy vyhráli poslední střelou. Fantazie!" zářil hostující dříč Bohačík. "Jestli dostaneme Ostravu, můžeme jít až do finále," prohlásil.
