V děkovné řeči nezapomněl na rodiče i bratry Evena a Thomase, kteří mu v posledních letech dodávali motivaci.
A pak to přišlo.
„Končím. Už nebudu závodit,“ prohlásil Petter Northug.
KONČÍM. Petter Northug v slzách oznamuje konec své úspěšné kariéry.
Už se nedokázal dostat do své bývalé formy, kterou všem svým konkurentům naháněl strach. Série zranění a nemocí ho v posledních letech srážely, až ho srazily úplně.
Kvůli nim přišel v únoru i o olympijské hry v Pchjongčchangu.
„Doufal jsem, že se to může otočit, ale tělo už to nezvládá a hlava už je taky unavená. Věřím, že je to pro mě nejlepší rozhodnutí, snad budu šťastný,“ doufá.
Za dvanáct let mezi elitou posbíral 38 triumfů ve Světovém poháru, v letech 2010 a 2013 ho vyhrál i celkově. Z olympiády má čtyři medaile, z toho dvě zlaté.
Další už nepřidá.
„Když jsem byl malý kluk, měl jsem sen, že budu dobrým lyžařem. Jsem pyšný, že se mi to povedlo. Lyžování bylo jedno velké dobrodružství, byl to celý můj život. Je těžké ho teď opustit,“ dodal.
Bože, to bylo jednoduché
Pestrá a často dost kontroverzní byla jeho kariéra.
Už roku 2005 norský list Verdens Gang psal: „Lyžařské firmy svádějí bitvu o juniora Northuga.“ Vyhrála ji stáj Fischer, která si pak mnula ruce.
Na národním šampionátu porazil ve skiatlonu domácí modlu Frodeho Estila a stal se prvním juniorem, který ovládl mistrovství Norska mezi dospělými. O hodinu později se dozvěděl, že neodletí na olympiádu do Turína.
Jeho zloba neznala mezí.
Hned následujícího dne rozdrtil Toreho Ruuda Hofstada - nominovaného na hry - v dalším ze závodů norského mistrovství. „A já, k…, nejedu na olympiádu?“ řval v cíli.
Ta hořkost ho pak poháněla celou kariéru.
On totiž odmala rostl pro slávu. Na střední škole se přestěhoval do boudy u tratí, aby mohl co nejvíc trénovat. Díky tomu se poté stal prvním lyžařem v historii se šesti zlatými z juniorského mistrovství světa i nejmladším vítězem závodu Světového poháru.
Jeho lesk na lyžích byl ale také spojen s břitkým jazykem, kterým častoval hlavně své švédské konkurenty, které nesnášel.
„Z nich mě může ohrozit jedině Charlotte Kallaová,“ smál se.
Památné jsou i jeho hlášky poté, co projel cílem na prvním místě: „Bože, to bylo jednoduché“, případně „To byl dětský závod, ne?“, nebo „Kde jste byli?“
„Vždycky byl kontroverzní figurkou Světového poháru. A nikdy s ním nebyla nuda. Bude nám chybět jeho výbušnost v závěrech závodů, jeho status celebrity a občas i nesportovní chování,“ má jasno americký kouč Chris Grover.
Jeden z nejkontroverznějších kousků předvedl na domácím světovém šampionátu v závodě štafet, kdy na svém úseku několikrát zrychlil, aby pak celé tempo zastavil a na své soupeře se potutelně usmíval.
Když pak přijel do cílové rovinky s menším náskokem, přiložil si prst k ústům, aby všechny umlčel. Těsně před cílovou čarou dokonce zastavil, otočil se bokem a až poté projel cílem. Dával najevo svou naprostou dominanci.
„Je to prase,“ prohlásil o něm tehdy švédský spolukomentátor Jonas Karllson.
Své soupeře štval i způsobem závodění, kdy čekal, čekal a čekal. Skoro jste zapomněli, že vůbec v závodě je, než se v závěru prohnal kolem vás. To byl jeho způsob boje.
„Spousta lidí ho neměla ráda kvůli jeho taktizování, mě osobně to ale třeba vůbec nevadilo, jezdil hlavou. Prostě na to měl, i po padesáti kilometrech byl schopný finišovat ohromnou rychlostí,“ vzpomíná pro czech-ski.com Dušan Kožíšek.
Budu se stydět po zbytek života
Byť Northug rozděloval fanoušky na ty, kteří ho milovali a na ty, kteří ho nenáviděli, v Norsku se stal jednou z nejpopulárnějších osobností.
Nic na tom nezměnila ani událost ze 4. května 2014, kdy se svým Audi A7 v rychlosti asi 83 kilometrů za hodinu ve 40kilometrové zóně narazil do svodidel a úplně ho zničil.
Z místa nehody utekl a v autě nechal zraněného kamaráda.
Petter Northug has confirmed to the police in Trondheim that it was he who drive the car. "I was driving drunk" pic.twitter.com/9cn1xvLw4v
— Mikael Vasara (@Twinpactoo) 5. května 2014
Když ho poté přišla policie domů zatknout, měl v krvi stále 1,65 promile. „Já to auto neřídil, to kamarád,“ zopakoval třikrát policistům. Tvrzení později odvolal s tím, že byl stále pod vlivem.
Čelil poté šesti obviněním: řízení pod vlivem alkoholu, bezohledné řízení, překročení rychlosti, neposkytnutí pomoci, nezastavení na místě nehody a falešné obvinění z nehody.
Přišel o důvěru, sponzory, dostal 50denní trest domácího vězení, pokutu 30 tisíc dolarů a kajícně tvrdil: „Celá ta věc mě pronásleduje a budu se za ni stydět po celý zbytek života.“
Paradoxně právě poté přišel jeden z nejzářivějších momentů Northugovy kariéry.
Na světovém šampionátu ve Falunu získal čtyři zlata v absolutně odlišných disciplínách - třeba ve sprintu nebo na padesátce klasickou technikou, kde v jednom z nejpamátnějších závodů poslední doby v extrémně náročných podmínkách za hustého sněžení překonal Lukáše Bauera.
Petter Northug (vlevo) je v cíli padesátky na MS jako první. Lukáš Bauer (vpravo) dojel hned za ním.
„Dva roky jsem se výsledkově potácel, ale teď jsem zpátky ve vrcholné formě. Moje kariéra ještě chvíli může pokračovat na této úrovni,“ věřil.
Marně.
Už nikdy nebyl tím zabijákem, kterého fanoušci znali.
A když jeho tělo letos v létě a na podzim odmítlo přijmout tradiční tréninkové dávky, uvědomil si, že je konec.
„Udělal jsem všechno pro to, abych se dostal zpátky do formy a mohl zase létat ve Světovém poháru, ale poslední týdny jsem cítil, že jsem moc pozadu. Nemělo smysl se dál trápit,“ vysvětloval.
Norské lyžování má teď nové, mladší hrdiny.
Northug byl ale jen jeden.
