Nyní se situace obrátí, netrpělivě bude čekat letos třicetiletý borec, jenž se výhrou v Praze ke své druhé účasti na olympiádě přiblížil tak, že může téměř mluvit o jistotě.
„Teoreticky by mi získané body stačit mohly, ale dokud neuvidím černé na bílém, že tam jsem, nebudu mít klid,“ uvedl judista, jenž v Praze poprvé navázal na svého otce, který tamní turnaj vyhrál několikrát.
Sám teď v programu žádný turnaj nemáte, na řadě jsou vaši soupeři.
To je pravda, já teď jen budu chvíli sledovat, jak si vedou.
Jak dlouho?
Určitě se chystám na mistrovství Evropy, které je v ruské Kazani v druhé polovině dubna. Předtím jsou ještě dva závody Grand Prix, ale u těch zvažujeme, zda na nějaký jet.
Jak moc ještě body potřebujete?
Jistotu by mi mohlo dát právě mistrovství Evropy, na to se chci teď soustředit, k tomu bude další část přípravy směřovat.
V Praze jste si výhrou polepšil. Jak moc?
Získal jsem 100 bodů a škrtal tak 36, což byl můj nejhorší zapsaný výkon. Teď mám nejhorší 48, což je například na Evropě jeden vyhraný zápas. Ale mistrovství Evropy se tam počítá tak jako tak.
V Praze se vám v minulosti na rozdíl od vašeho otce moc nedařilo, navíc jste prý do závodu šel po přípravě, kterou poznamenala únava. Kde se to ve vás vzalo?
Trochu jsem si odpočinul, dobře jsem shodil a na závod se těšil. Vyšel mi začátek a pak se výkon zlepšoval zápas od zápasu. Bylo to v domácím prostředí, přišlo mě povzbudit několik známých a bylo to nakonec hodně příjemné.
Po výhře v Praze jste vyrazil na hory, bylo to další soustředění před závěrem olympijské kvalifikace?
Právě že ne. Jak už jsem říkal, byl jsem dost unavený, tak jsem byl rád, že něco takového bylo v plánu. Byl jsem v Harrachově a vyloženě relaxoval, největším sportovním výkonem byly procházky se psem. Ale v příštích dnech už to zase začne, jako první přijde soustředění v Nymburce.
