Pořádně se nevyspala, protože se uklidnit nechtělo tělo ani mysl. „Noc nebyla nic moc,“ říkala Petra Kvitová. „Únava je veliká, fyzická i emoční. Ta první asi převládá; jsem ráda, že chodím. Pocit euforie a vítězství je ale nadevše.“
Jen více podobného (ne)spánku! Česká tenistka dokončila druhý „double“ sezony, když vyhrála navazující turnaje v Praze a v Madridu. V únoru totéž předvedla v Petrohradu a v Dauhá.
Ze španělské metropole odletěla do Říma, kde se řádně odhlásila kvůli bolavému stehennímu svalu. Teď ji čeká odpočinek, trénink: „A dalším zápasem bude pro mě první kolo Roland Garros.“
Turnaje, který může vyhrát?
To je, oč momentálně běží.
Rok 2018, rok Petry Kvitové
Nový týden startuje Kvitová jako světová osmička, ale jiný žebříček napoví více: v tom kalendářním, který určuje nominantky pro Turnaj mistryň, jí s 2902 body náleží druhé místo.
O pouhých 39 bodů navíc má Caroline Wozniacká, a to si jich 2000 připsala za triumf na Australian Open.
Třetí Simona Halepová je letos na cifře 2701, pak následují s odstupem Angelique Kerberová a Karolína Plíšková (obě 2111).
Jinými slovy: Kvitová řádí.
„Je to úžasné. Nemůžu tomu uvěřit. Nečekal jsem, že by jí to mohlo jít na antuce takhle dobře,“ řekl pro WTA její trenér Jiří Vaněk. „Nechci říkat, že je teď nezastavitelná, ale je úžasná. Obrovská bojovnice.“
Kvitová jako první tenistka v historii vyhrála v Madridu třikrát, spolu s Římem jde o velký antukový test před pařížským grandslamem. Zároveň to není garance úspěchu. Ve Španělsku sedí Kvitové podmínky i povrch. Zvítězila tam v letech 2011 a 2015 - a v nich pokaždé na Roland Garros skončila ve 4. kole.
„Je to bláznivé,“ smála se nyní na dotaz, jak jí připadá vidina jejího triumfu v Paříži. Antuka pro Kvitovou není nejoblíbenější povrch, počin v Madridu označila za „sladký a zvláštní“ zároveň. Díky zlepšenému pohybu oranžová nemusí být výstražnou barvou. Na Roland Garros už v roce 2012 zažila semifinále; pak ale bylo při devíti účastech stropem 4. kolo.
Pařížský pohyblivý tenisový svátek čeká na trvalejší šampionky. Poslední čtyři ročníky ovládla vždy jiná žena, posledních 11 registruje dokonce devět vítězek. Málokterá se na antuce cítí vyloženě komfortně.
Trenér Vaněk popsal, jak s Kvitovou v tomto směru pracuje: „Někdy myslí až moc na negativa. Říká mi: Já nevím, jak na tom mám hrát... A já jsem odpovídal, že nad tím moc přemýšlí. Ať hraje svoji hru. Že si to její mozek vybaví automaticky.“
Výsledkem je bezstarostná jízda.
Když si věří, patří k nejlepším
Právě v mentalitě Vaněk vidí největší progres své svěřenkyně. Připomíná, že Kvitová není v 28 letech žádnou vyjukanou mladicí. Je zocelená finálovými bitvami, posílená 24 tituly.
Petra Kvitováa její triumf v Madridu přehledně |
„Ví, jak se tenis hraje,“ usmál se. „Jen se občas rvala sama se sebou. Tvrdila, že někdy jde na zápas a sama neví, co od sebe čekat. Nevěřila si na sto procent. Já ji tlačím do toho, že pokud věří v sebe a ve své schopnosti, patří k nejlepším.“
Čistě statisticky již nyní, před polovinou tenisové sezony, Kvitová se čtyřmi triumfy zažívá druhý nejlepší rok kariéry. Jen rok 2011 byl lepší; i s Wimbledonem a Turnajem mistryň. „Těžko se to srovnává,“ dumala pro WTA Insider. „Tehdy jsem byla bezstarostnější. Nyní mám zkušenosti, prošla jsem si těžkými časy. Jsem vyspělejší. Fyzicky se cítím dosud nejlépe, tenisově pracujeme na správných věcech.“
Vzhledem k tomu, co zažila, je to opravdu celé krásné i bláznivé.
A tak to může i pokračovat.
