Trenére, co o zlaté medaili rozhodlo? Taktika? Kondice?
Oboje, ta taktika je totiž s kondicí úzce spojená.
Bylo pro Lukáše hodně těžké postavit se ve finále domácímu Harasawovi?
Myslím, že to nebylo zas tak těžké. Pro něj bylo nejtěžší postavit se ráno do toho prvního utkání. To on nemá rád. Od semifinále ale naskočil a šel do toho.
Před semifinále jste říkal, že Lukáš zatím nemohl otevřít pomyslná dvířka, aby se šel v klidu prát. Pak se to ale povedlo.
Ono to tak nějak vyplynulo samo. Ta pauza před semifinále tomu samozřejmě moc pomohla. Ptal jsem se ho, jestli chtěl teda prohrát v prvním kole, nebo být v semifinále. To je přece to, co chtěl.
První kola ho očividně psychicky svazují.
Je v nich svázaný, protože vnímá očekávání všech, že by měl udělat medaili. Proto se mu do nich nechce. V semifinále už se začal prát na sto procent, byl v úplně jiné pohodě, než když ráno přijel do haly.
Krpálkův zlatý tokijský zápis |
Během prodloužení to ve finále v jednu chvíli vypadalo na wazari pro Krpálka, ale rozhodčí ho neuznali.
Já bych ho taky nedával. Harasawa skončil na břichu, měl tam ještě i loket, takže si myslím, že to bylo správně rozhodnuté.
Vašemu svěřenci se to v tu chvíli ale moc nelíbilo. Bál jste se, aby neztratil koncentraci?
Přesně tak, spíš jsem ho uklidňoval, aby se soustředil na to, na co má. Několik utkání v poslední době takhle prohrál. I vloni na mistrovství světa. V závěru byli jeho protivníci unavení, on zariskoval a nevyšlo to.
…Přichází rozjařený Krpálek a bere kouče kolem ramen: „Tak se to toho dne sešlo, co?“
Lacina: „Ty ses zpotil, jo?“
Krpálek: „Musel jsem tam něco pustit… To je radosti!“
Lacina: „Abych to dořekl, ty předchozí zápasy mu pomohly. Nedělal ve vypjatých chvílích blbosti, držet v podstatě dokonalou taktiku. Taktiku hodnou mistra světa.“