Sagan tak opět skončil druhý, stejně jako ve druhé a páté etapě. Zklamání ho možná užíralo uvnitř, ale navenek nedal nic znát. Když přišel k novinářům, usmíval se. A líčil, jak viděl ze svého pohledu finiš závodu, který končil na kopci nad přístavním městem.
„Na posledních pěti stech metrech jsme trochu stopli, Zdeněk se v tu chvíli odlepil a my už jsme to nedojeli,“ krčil rameny.
Za cílem jste se se Štybarem potkali. Co jste si stačili říct?
Ale nic, jen jsem mu pogratuloval. Říkal jsem, ať si užívá první vítězství tady. Jsem rád, že mohl vyhrát právě on.
Vypadalo to, že ve chvíli, kdy Štybar zaútočil, jste se díval okolo sebe a čekal, co udělají ostatní. A oni zase čekali, co uděláte vy...
Ano, všichni se dívali, asi si mysleli, že všechno udělám já. Ale z toho už jsem vyrostl.
Jak to myslíte?
Náš tým je postavený pro Alberta (Contadora), což je normální, s tím žádný problém nemám. Jsem rád, že tyhle závěry můžu jet sám na sebe, to mi vyhovuje. Ale nemůžu tahat balík a ještě sprintovat. Takže taky čekám na to, co udělají druzí, abych využil jejich práci. Až pak můžu sám něco udělat. Cyklistika je v tomhle prostě těžká.
