Tři závody, tři vítězství. Lepší scénář před olympiádou neexistuje, že?
Tenhle je perfektní. Nejen ta vítězství, ale hlavně pět výrazně podařených posledních závodů. Cítil jsem se v Otepää podobně jako v Itálii. Teď mi může prospět, že až do olympiády závodit nebudu. Ve Vancouveru na startu pak budu trochu nervózní, ale bude mě posilovat vědomí těch pěti povedených závodů. Budu si říkat: Proč tu řadu neprodloužit?
Nenapadlo vás v Otepää v cíli: Jaká škoda, že patnáctka se na olympiádě poběží volně, a ne klasicky?
Nad tím nepřemýšlím. Karty jsou rozdány. Loni byla při mém domácím mistrovství světa patnáctka klasicky, styly se spravedlivě střídají. Ale snad dokazuju, že pokud zůstanu zdravý a kvalitně natrénuju, dokážu být nebezpečný na jakékoliv trati v jakémkoliv stylu.
Experti přitom vždy tvrdili: Bauer je mnohem lepší klasik než bruslař. Teď rozdíl mezi styly snižujete?
Neumím posoudit. Když mám formu, jsem stejně dobrý. Když formu nemám, je moje klasika většinou o kousek lepší, na bruslení potřebujete víc síly a klasika je víc o technice.
Ve Světovém poháru ztrácíte na vedoucího Northuga 297 bodů. Myslíte na celkové prvenství?
To vůbec. Nemyslel jsem na něj zpočátku ani předloni, teprve po závodě v Otepää jsem se tím tehdy začal zaobírat. Letos budu až do olympiády myslet jen na olympiádu. O konečné umístění ve svěťáku pojedu pak. Ale letos je pro mě tohle druhořadé.
Nejen pro vás. Estonský klasik Veerpalu vynechal Tour i řadu Světových pohárů. Bude přesto na hrách jedním z vašich největších soupeřů na klasické padesátce?
Určitě. On už sezony nejezdí tak jako většina ostatních, neobjíždí Světové poháry. Vynechá klidně pět závodů a připravuje se jen na vrcholnou akci. Na Turín i na Liberec se vždy připravil skvěle. Myslím, že to dokáže i tentokrát. Budu jen rád, když bude ve Vancouveru ve formě. Rád bojuju s nejlepšími a on mezi ně jednoznačně patří. Potom medaile o to víc chutná.
Veerpalovi je momentálně 38 let. Umíte si vůbec vy sám představit, že v jeho věku budete stále závodit?
Spíš ne. Jenže kdysi jsem říkal, že budu jezdit jen do doby, než mému dítěti budou tři roky. A vidíte, Matesovi je už skoro šest. Mně je dvaatřicet, ale abych závodil dalších šest let... To je strašně dlouhá doba. Nechávám to otevřené, ale myslím, že se toho nedožiju.
Zmáhají vás dlouhá soustředění? Už ve středu odlétáte do Kanady, nebude pobyt v zámoří příliš dlouhý?
Tím, že budu přes měsíc od rodiny, to bude náročnější. Ale svým způsobem tak uteču předolympijskému stresu. Jo, ke konci soustředění mě tam možná z toho drbne. (směje se) No co, mám praxi z kempů ve Skandinávii.
