„Týmovou soutěž mám ráda, je to zpestření. V celé sezoně hrajeme každý za sebe, ale teď jsme schopní pracovat v týmu a já si to užívám. Všichni se podporujeme a fandíme si navzájem,“ tvrdí 26letá liberecká hráčka Petra Krejsová.
V pátek vás čeká v roli hostů tým Oáza Říčany, tušíte, na jakou soupeřku jako jednička libereckého družstva narazíte?
Měla by to být Lotyška Sevastovová, která je na světě okolo čtyřicítky. Bude to zajímavý zápas, pro mě je určitě výzva, že si můžu zahrát s takhle vysoko postavenou hráčkou.
Jak vidíte celkově sílu Říčan?
Holky mají určitě silné a my můžeme jenom překvapit. Naši kluci budou naopak asi trochu ve výhodě, protože máme Rakušana Geralda Melzera, Slováka Andreje Martina i dobré deblisty.
V minulé sezoně jste předkolo prohráli a museli jste pak bojovat o záchranu.
To bylo tím, že půlka týmu byla po zraněních, nebyli jsme moc rozehraní a byli jsme rádi, že jsme extraligu udrželi. Letos se pokusíme, aby k přímým zápasům o udržení nedošlo, protože je to zbytečný stres.
Když naopak v Říčanech vyhrajete, postoupíte do prostějovské semifinálové skupiny, kde můžete narazit na nejlepší české hráčky v čele s Plíškovou a Kvitovou...
...to je samozřejmě pro nás pro všechny velká motivace hrát proti takovým hráčkám ze světové špičky, navíc Češkám. Snad to vyjde.
V minulých letech bojovaly za Liberec v extralize většinou cizinky, letos budete jedničkou vy. Je to pro vás větší tlak?
Já jsem naopak docela ráda a s holkama v Liberci jsme si to přály, abychom dostaly takovou možnost. Cením si toho, že nám klub dává důvěru. Ženský tenis je hodně vyrovnaný a každá může proti favoritce překvapit. Navíc Lenka Kunčíková s Karolínou Stuchlou jsou sehrané a tvoří kvalitní deblový pár.
Pojďme k vaší letošní sezoně. Na přelomu října a listopadu jste vyhrála dva desetitisícové satelity v Anglii, předtím v srpnu v Praze, berete ji tedy jako úspěšnou?
To ano. Před začátkem roku jsem byla dlouho zraněná a ani jsem moc nevěřila v nějaké úspěchy. Naštěstí za pomoci trenéra Ondry Mojše a podpory zázemí v LTK Liberec a všech v klubu mi to nakonec asi vyšlo nejlíp, jak mohlo. Po výhře v Praze jsem se cítila lépe a věřila, že zase můžu vyhrávat. Vrcholem pak byla dvě vítězství v Anglii, kde mi to na tvrdém povrchu sedlo. Ještě v půlce roku jsem byla v žebříčku WTA až někde před tisícovkou, takže jsem teď vyletěla asi o pět set míst nahoru. Za to jsem moc ráda, i když na téhle úrovni žebříčku to jde docela rychle. Kdybych si ale tohle řekla před rokem, tak bych tomu ani nevěřila. Ale furt je kam jít dál.
Ve světovém pořadí jste byla nejvýše vloni v únoru na 319. příčce. Takže kam tedy můžete jít dál v příštím roce?
Když bude držet zdraví, co je klíčové, tak si myslím i na posun na pozice okolo 250. místa. Teď se cítím velmi dobře, proto věřím, že by to mohlo vyjít.
