„Je to tady krásná pláž,“ prohlásil olympijský vítěz Alison Cerutti. „V Brazílii žiji u opravdové pláže, ale tahle je nádherná. Pro mě bylo potěšení tu hrát.“
Moře mu nechybělo. „Sorry, ale nepotřebuji relaxovat někde ve vodě. Je to v pohodě,“ uvedl Alison.
„Wow,“ komentovala ocelové město Brazilka Agatha, jedna z nejlepších hráček světa. Když vyprávěla, úplně ji zářily oči.
„Zamilovala jsme si to tady. Je to tak jiné. Jsme zvyklé hrát u moře, na skutečné pláži, ale tady to je paráda. A skvělá byla i podpora fanoušků, kteří nejsou z Brazílie, ale z celého světa. Bylo zábavné a milé, vidět kolem sebe tolik brazilských vlajek.“
Nadšená byla i další legenda - trojnásobná olympijská vítězka i mistryně světa Američanka Kerri Walshová Jenningsová. Za to argentinské hráčky se s obavami poptávaly, jestli ty železné věže na ně nespadnou...
„Je to vskutku zajímavé, jedinečné. Centr kurt to je parádní volejbalové nádvoří mezi všemi těmi železnými trubkami,“ řekla Walshová Jennigsová. Pochvalovala si, že na plážovém volejbalu je úžasné cestování po světě a poznávání stále nových věci.
„Opravdu exkluzivní prostředí,“ prohlásila Němka Chantal Laboureurová. Spolu s Julii Sudeovou jsou světové jedničky. „Zpočátku sice byly tribuny prázdné, ale postupně chodili diváci a vypadalo to moc dobře,“ řekla Laboureurová. „A moc se mi líbí, jak jsou tu milí lidé. Ve srovnání s jinými zeměmi jsou nám se vším nápomocní,“ dodal Sudeová.
„Jsme přímo v továrně, což je až neskutečné,“ usmíval se Rus Ilja Lešukov. Jeho zkušenější spoluhráč Oleg Semjonov pokračoval: „Musela to tady být opravdu velká továrna. V něčem takovém jsme nikdy nehráli. Ani jsem nic takového nikde neviděl. V Rusku máme fabriky ve spoustě měst, ale spíše chátrají. Musím říct, že s beachem jsem projel celý svět a Ostrava je hodně vysoko, vážně nesmírně zajímavá.“
