Čtyřiadvacetiletý biker z Ústí nad Orlicí si vedl velmi zdatně jako nováček mezi elitou v cross country. A několikrát se tučným písmem zapsal do historie českých horských kol. Dojel jedenáctý na světovém šampionátu. Skončil osmnáctý na olympijských hrách. Tak vysoko se ještě nikdy tuzemský biker neumístil. Přidal páté místo ve finálovém závodu Světového poháru. Tím sice nevylepšil české maximum, ale výrazně se k němu přiblížil.
"Samozřejmě se něco dalo vylepšit. Ale dá se říct, že mi vše vyšlo," prohlásil Kulhavý. A že toho nebylo málo! Tak hektický rok zatím nepamatuje. Jeden vrchol střídal druhý. Svou formu musel mít neustále našponovanou na nejvyšší stupeň. "Byla to jednoznačně moje nejnáročnější sezona," potvrdil Kulhavý.
Ovšem slůvko únava do jeho slovníku nepatří. Jinak by si po bikových závodech neodskočil ještě do cyklokrosového terénu, kde v závěru uplynulého roku zdatně proháněl špičkové tuzemské specialisty.
Ale pěkně po pořádku. Vstoupit do sezony v zahřívacím tempu? Nic takového si nemohl dovolit. Na přelomu dubna a května jel tři díly Světového poháru, v nichž sMilanem Spěšným bojoval o nominaci na olympiádu do Pekingu.
Svého konkurenta v třítýdenní dřině předčil. A nabral potřebný klid a sebevědomí, které přetavil v další úspěšné výsledky.
Evropský šampionát v blátivém německém St. Wendelu mu ještě nevyšel podle představ. Pětadvacátá příčka ho nenadchla.
Ovšem start na mistrovství světa v italském Val di Sole dopadl zcela jinak. Kulhavý dojel jedenáctý. O tři místa vylepšil dosud nejlepší český výsledek Miloslava Kvasničky z roku 1991. "Super umístění," radoval se člen stáje Michelin Specialized. "Škoda, že mi nevyšla koncovka, mohla z toho být desítka. Ale i tak jsem byl moc spokojen. Výsledek řadím mezi čtyři pět svých nejlepších umístění."
A záhy přidal další úspěchy. Ve Velkých Losinách obhájil titul domácího šampiona. A zářil v olympijské generálce. Skončil šestý při Světovém poháru v Kanadě. I s defektem... Neztratil se ani v Pekingu. Na olympiádě skončil osmnáctý a o čtyři příčky vylepšil dosud nejlepší český výsledek Radima Kořínka z Atlanty v roce 2004.
"Trošku mě mrzí chyby, které jsem udělal. Navíc jsem se trošku trápil na novém kole. Desítka nebyla daleko," říkal Kulhavý po olympijském závodu. Mírný splín však rychle ze své duše vypudil. Bikovou sezonu završil parádně. Vybojoval páté místo ve finálovém dílu v rakouském Schladmingu. "Tamní trať mi sedí, čekal jsem dobrý výsledek. Ale až takový ne," pronesl Kulhavý.
Po takovém výsledku mohl své horské kolo odložit na pár dnů do kouta a relaxovat po hektickém roku. On však téměř okamžitě přesedlal na cyklokrosový stroj. "Chtěl jsem si cyklokros oťukat a zjistit, zda má smysl se na něj v další sezoně vrhnout naplno. Mistrovství světa bude v Táboře. To je pro české jezdce velká výzva," řekl Kulhavý.
A nezůstalo jen u oťukávání. Hned začal prohánět cyklokrosové specialisty, vybojoval si reprezentační nominaci na tři díly Světového poháru. A v Holých Vrších dokázal triumfovat v domácím pohárovém závodu. "Docela mě cyklokros bavil. Byla to dobrá volba," řekl Kulhavý. Ovšem v půlce prosince opustil terén. Začal se chystat na svou hlavní disciplínu, na letošní sezonu horských kol. Nyní je na soustředění na Kanárských ostrovech.
Má velkou motivaci. Od roku 1994, kdy Pavel Elsnic vybojoval bronz při Světovém poháru v australském Cairns, čekají čeští bikeři na medailové umístění. Kulhavý se k němu vloni už přiblížil docela blízko. "Vše by mělo nyní k bedně směřovat. Když mi to sedne, chtěl bych se na ni letos postavit. Chci jít stále dopředu, snad mi to vyjde," doufá česká bikerská jednička.
