Jak se vám před zahajovacím dnem šampionátu spalo?
Dobře, nemívám s tím problémy. Napětí jsme zahnali kartami, a já jsem pak při usínání místo zápasu myslel na výhru. Jen nevím, kde teď bude Drobek (přezdívka Jana Štokra - pozn. red.) shánět peníze, aby to prohru splatil.
Co to bylo za hru?
Ještě s Lubošem Staňkem a Petrem Pláteníkem hrajeme Kozla, to je takový zjednodušený mariáš.
Dnes při dopoledním tréninku jsem si všiml, že jste se rozcvičoval úplně jinak než všichni ostatní. Spoluhráči začali vsedě nebo vleže strečinkem, vy jste byl pořád na nohou...
Já kdybych si ráno lehl, tak usnu, tohle je obrana. Na zem jdu, až když jsem už trochu rozpohybovaný.
Jak se vám líbí místní aréna?
Uvidíme co náš čeká při zápasech, jestli lidi přijdou i na nás, nebo dorazí až na domácí a my budeme hrát v mrtvé atmosféře. Hala je hezká, jen si na ní člověk musí zvyknout. Škoda, že v takovém prostředí hrajeme jen jednou za rok při nějakém šampionátu. Ale už jsme zde dost natrénovali a zvykáme si.
Můžete se s Francouzi ještě něčím překvapit?
Asi moc ne, známe se moc dobře a za měsíc od posledního zápasu se nikdo nemohl převratně změnit.
Ale vy jste přece na změnách hodně pracovali...
To je pravda. Snažili jsme se zlepšit hlavně obranu v poli, protože to byla jedna z posledních činností, kde jsme ještě měli rezervy. Přitom se tím dají vyhrávat zápasy, obrana v poli přispívá ke zvýšení pokusů k útočení.
Pomůže vám to vyhrát i dnešní zápas?
Já tomu věřím.
