Mladíček, který během léta dokázal porazit i vítěze Světového poháru Jakuba Jandu.
"Když jsem odjížděl na první závody, říkal jsem si, že by bylo dobré projít do druhého kola. Začalo to tam padat. A že jsem porazil Jakuba? Těšilo mě to. Ale říkal jsem si, že to je jeden závod. Skoky jsou nevyzpytatelné."
Teď poprvé vpadl do víru zimního kolotoče velkých soutěží.
Po boku Jandy.
Právě s ním obývá pokoj na cestách. "Je to super pocit. Poprvé to pro mě bylo něco obrovského. Ukazuje se jako super kamarád."
Tmavá odpoledne v Kuusamu, kde počasí bránilo v tréninku, trávili v tělocvičně nebo na internetu. Rychlá auta a motorky, to je zájem, na němž se shodnou.
Ale taky podnikli polštářovou válku. Oblíbenou podložku pod hlavu pak Janda parťákovi schovává. "Říká, že se vžívá do mých let. Děláme různé hovadiny," líčí Koudelka.
Skákání na lyžích podědil po dědovi. Odběhl si od něj k fotbalu, ale vrátil se. "Sám nevím, čím mě zlákaly. Ale ten pocit ve vzduchu je krásný, nepopsatelný."
Vedl jej i slavný trenér Zdeněk Remsa. "Dal mi hodně, je to super člověk." Reprezentační trenér Schallert si pochvaluje jeho tělesné předpoklady pro skok. "Mám dobrou váhu, nemusím si ji moc hlídat. Když jedeme k babičce na svíčkovou, neodolám," říká Koudelka.
A taky trenérovi připomíná dvojnásobného olympijského vítěze Morgensterna. "Jasně, že bych chtěl vyhrát olympiádu. Ale do Thomase mám daleko. Potřebuju zlepšit techniku odrazu, nájezdové postavení."
Kvůli svému příjmení poslouchá narážky na postavu Františka Koudelky z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. "Radši bych proslavil svoje jméno." Může začít. Ovšem kvalifikaci, kterou včera prošel, bude nejspíš muset dnes absolvovat znovu.
