Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


O jihočeskou lázeňskou péči mají pacienti zájem

29 2000
Jihočeská lázeňská sanatoria, která se specializují především na léčbu nemocí pohybového ústrojí, si na nedostatek pacientů rozhodně stěžovat nemohou. Hlavně v období letních prázdnin jsou kapacity všech čtyř lázeňských zařízení v Třeboni, Bechyni a Vráži u Písku obsazena do posledního místa. Čekací doby jsou tak dlouhé i několik měsíců. Přitom pacienti, kteří mají nařízenou komplexní lázeňskou péči, kterou jim v plné výši hradí pojišťovna včetně ubytování a stravování, musí nastoupit terapii nejpozději do tří měsíců od vydání lékařského potvrzení. Pacienti s příspěvkovou lázeňskou péčí, kdy pojišťovna hradí jen léčení, zase šest měsíců od vydání lékařského návrhu. Stává se tak, že z důvodu právě přeplněné kapacity lázní nenajdou tito pacienti volné místo a lékařský doklad jim nakonec propadne. Musí pak požádat o prodloužení návrhu, nebo znovu podstoupit všechna nutná vyšetření u svého praktického a odborného lékaře. "Za loňský rok jsme museli odmítnout dva tisíce pacientů. Chybějí nám ubytovací kapacity," uvedl ředitel třeboňských městských lázní Berta Jaroslav Bican. Přitom právě lázně Berta před čtyřmi roky rozšířily svou kapacitu ze sta na sto osmdesát lůžek. "O dalším rozšiřování zatím neuvažujeme, protože nejprve musíme splatit půjčku na rekonstrukci lázní z minulých let. Navíc v období, kdy není jasné, jaké lázeňské služby budou zdravotní pojišťovny v budoucnu proplácet, by to ani nebyl nejlepší krok," dodal Bican. Po třech letech se do třeboňských lázní vrátila Marie Šulženková s manželem z Velkých Hamrů u Jablonce nad Nisou. I když si manželé sami hradí ubytování a stravování, zdravotní pojišťovna jim proplácí jen léčbu, jsou opět velmi spokojeni: "Dokonce jsme si pobyt zajišťovali už v lednu, protože víme, že v letní sezoně je těžké se sem dostat. Měli jsme štěstí, doslova si tu užíváme," uvedla cestou do slatinných lázní Šulženková. Odmítat pacienty musí přes léto i ostatní lázně. "I v lázeňství se projevuje sezonnost. Plno máme sice celý rok, ale o letní měsíce je už pravidelně největší zájem. Musíme tedy žádosti i odmítat," uvedl ředitel bechyňských lázní Petr Šot. Do lázní přitom lidé mohou jet i bez lékařského potvrzení. V takovém případě si však náklady na pobyt, stravu a léčbu platí v plné výši sami. "Mezi samoplátci jsou často starší lidé, kterým pobyt u nás zaplatí jejich děti. Příjemně si tak odpočinou a naberou nové síly," uvedl ředitel Rehabilitačního lázeňského sanatoria ve Vráži u Písku Petr Klapetek. Vzhledem k tomu, že všechna jihočeská lázeňská zařízení prošla rekonstrukcemi a jsou moderně vybavená, sáhne si takový pacient-samoplátce hlouběji do kapsy. Týdenní pobyt s ubytováním a stravováním včetně několika lázeňských procedur vychází zhruba na tisíc až dva tisíce korun denně pro jednu osobu podle typu ubytování. "Není to levná záležitost, já vím, ale slatina je drahá, její úprava také, masáže jsou ruční práce a to všechno stojí dost peněz," poznamenal ředitel lázní Berta Jaroslav Bican. Ten také občas řeší stížnosti pacientů právě na drahé služby lázní. "Po některých pacientech s komplexní lázeňskou péčí chceme, aby si na komfortně vybavený pokoj připlatili od 50 do 90 korun na den. Pojišťovna, která jim vše proplácí, totiž nerozlišuje vybavenost pokoje a platí nám za všechna lůžka stejně. Proto se domluvíme s pacienty na příplatku, a i když na to zprvu kývnou, za pár týdnů mám na stole jejich stížnost," dodal ředitel Bican. Všechny čtvery lázně nabízejí také takzvanou ambulantní lázeňskou péči. Ta je určena lidem, kteří mají vlastní ubytování a pouze si chtějí vyzkoušet některou z masáží či koupelí. "Samozřejmě, že tito ambulantní pacienti se mohou kdykoliv objednat a my jim vyhovíme. Vyzkouší si některou z procedur, zjistí, že se jim ulevilo od bolesti, a příště si třeba zaplatí u nás týdenní pobyt," poznamenal ředitel Šot. Podle odborníků mají pobyty kratší tří týdnů spíše relaxační charakter, proto jsou určeny spíše jako prevence. Pacienti s vážnějšími problémy musí počítat s minimálně jednadvacetidenním pobytem v lázních, aby byla léčba účinná. Jihočeské lázně používají k léčbě přírodní rašelinu. Vysušená rašelina se mísí s vodou ve velkých kádích a je zahřívána na teplotu 38 až 39 stupňů Celsia. Tato směs je pak potrubím dodávána do speciálních van, kde personál upravuje teplotu slatinných koupelí podle lékařských pokynů až na 40 stupňů. Aby se tělo dostatečně prohřálo, trvá slatinná procedura asi čtvrt hodiny. Pak následuje sprcha a odpočinek. Pacient musí za třítýdenní pobyt v lázních projít šesti až devíti takovými koupelemi.


Autor:


Témata: lázně




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze