Co scházelo basketbalistkám Hradce, aby vstoupily do semifinále vítězstvím na hřišti favorizovaných soupeřek?
Z pohledu výsledku neprohrát o tolik bodů třetí čtvrtinu, v níž domácí Nymburk nejen smazal svoji drobnou ztrátu, ale vypracoval si náskok, který se nakonec ukázal být rozhodující.
„Tak už to ale v basketbale bývá,“ uvedla po prvním semifinálovém zápase trenérka hradeckého družstva Romana Ptáčková. „Je to škoda, protože tentokrát byl Nymburk k poražení.“
První poločas jste vyhrály a vypadalo to velmi nadějně.
Odehrály jsme ho velmi slušně, naopak soupeřkám se nedařilo a na jejich poměry byl výkon slabý. Z téhle situace jsme měly vytěžit daleko víc.
V čem je vaše hráčky přehrály?
Ne snad že bychom je přehrály, ale soupeřky nevyužily několik svých příležitostí z dobrých pozic a my jsme toho využily. Bohužel jsme si naši hru samy trochu kazily a nakonec to asi i rozhodlo.
Co myslíte?
Naše ztráty míčů. Jestli nám totiž něco v tomhle zápase nešlo, tak to bylo právě tohle. A Nymburk toho využíval a trestal nás z rychlých protiútoků.
Ve většině ohledů jste ale měly podobná čísla, na doskočené míče jste na tom byly dokonce lépe, i když Nymburk tam má velkou sílu.
To je pravda. Je škoda, že jsme právě toho, že jsme je poprvé v sezoně přeskákaly, nevyužily.
Přestože vás soupeřky ve třetí čtvrtině přehrály a získaly náskok, v závěru jste se jim dokázaly přiblížit a konec zdramatizovat. Co chybělo, aby z toho bylo vítězství?
Do závěru jsme šli se ztrátou šesti bodů, bylo to o každé chybě a Nymburk si to pohlídal.
Sehrát s týmem, který jste v této sezoně ještě ani jednou neporazily, tak vyrovnané utkání, to vás může do dalších zápasů série povzbudit.
Doufejme, že nám to sebevědomí dodá. Myslím si, že cenné je to, že se hráčky přesvědčily, že se s Nymburkem dá hrát i u nich, na jejich palubovce a že není důvod se zbytečně bát.
