Co považujete za svou prioritu?
Důležité je, aby házená ve Zlíně fungovala dál, abychom pokračovali v nastoleném trendu. To znamená hrát interligu žen a u mužské složky se co nejdříve propracovat do první ligy a případně do extraligy.
V jaké kondici jste klub přebral?
Co se týká sportovní stránky, bohužel se potýkáme se zraněním klíčové hráčky Michaely Budayové, což má neblahý důsledek na výkonnost družstva. Ale musíme se s tím vypořádat.Muži ve druhé lize klíčový zápas podzimu prohráli, ale pokud je šance, budou o postup bojovat. Usilují o něj už dva roky, jenže to vždycky na něčem ztroskotá.
A jak to vypadá s ekonomikou klubu?
Prostředky pro tuto sezonu máme zčásti zabezpečené a budeme pracovat na tom, abychom ji zabezpečili celkově. Momentálně zjišťujeme, co jsme v této oblasti schopni dosáhnout.
Je hodně složité v dnešní ekonomické krizi rozpočet naplnit?
Shánění finančních prostředků je čím dál těžší, na krizi se sponzoři často vymlouvají. Ale je to spíš o ochotě lidí spolupracovat. Budeme se snažit přesvědčit potenciální sponzory o tom, že investování do sportu má dopad hlavně pro mládež. V klubu máme zhruba 200 mladých lidí, o které se staráme.
Kolik peněz potřebujete, aby klub hospodařil bez problémů?
Pracujeme s necelými třemi miliony korun s tím, žemilion je na mládež a dva pro dospělou složku.
Zlínskou sportovní jedničkou je hokej, který na sebe strhává maximální pozornost diváků i sponzorů. Jak se v jeho stínu žije házené?
Hokej, ale i fotbal, stahuje většinu finančních prostředků, jež jsou k dispozici. Nicméně házená má velkou tradici, je to zajímavý sport. Co se týče žen, je jedním z mála v tomto městě, který je na nejvyšší špičce. Pro děvčata a ženy jde o zajímavou motivaci. O číslech už jsme se bavili, takže víte, že nám stačí zlomek rozpočtu, který mají hokejové a fotbalové kluby. Bohužel sponzoři se o tyto oblasti zajímají víc.
Naznačil jste, že byste chtěl, aby nejvyšší soutěž znovu hráli i zlínští házenkáři. Kdy se toho dočkáme?
Znovu jsme u financí. Pokud chcete hrát špičku, v mužské kategorii je to náročnější než u žen. Pokud budeme chtít, aby se chlapi posunuli, potřebujeme větší prostředky. Teprve čas odpoví na to, jak se k tomu postaví podnikatelé ve Zlíně, ale také město a kraj.
Klub zastřešuje mužskou i ženskou házenou. Jaký je vůbec mezi oběma podsekcemi vztah?
Jsme jeden klub, který funguje ruku v ruce, i když jsme rozděleni na mužskou a ženskou složku. Takových je v republice málo. Nově se snažíme nastolit spolupráci na vyšší úrovni než v minulých časech.
Jak?
Při prvním jednání nového výboru jsme domluvili některé věci, které budeme řešit společně. Třeba zabezpečení nebo zviditelnění klubu. Chceme vybudovat větší srdíčko. Aby děcka, když k nám půjdou hrát, měla pocit, že vstupují do klubu, který jim něco přinese. Aby se mohla pochlubit, že hrají házenou za HC Zlín.
Ještě v době, kdy ženy i muži Zlína hráli nejvyšší soutěž, se vedly vášnivé debaty, jestli je dobře, že klub má obě složky. Jaký je váš názor?
Za chlapy jsem hrával a měl jsem úplně stejný pohled na věc. Říkal jsem si, proč tady jsou ženské, když muži jsou důležitější. Teď mám dceru, díky ní se točím kolem ženské házené a na věc se dívám z druhé strany. Takže jsem přesvědčen, že není problém, aby obě složky fungovaly na stejné bázi pod jednou hlavičkou. Samozřejmě to nese větší finanční náročnost.
Před nedávnou valnou hromadou, která vás vynesla do čela klubu, se objevila řada negativních názorů na trenéra žen Dušana Poloze. Jak jste je vnímal?
Okrajově, protože v každé společnosti nebo firmě slyšíte kladné i opačné názory. Dělám si závěry z toho, co sám vidím a slyším, a z toho, co se kolem mě děje. Zatím to chápu tak, že Dušan Poloz byl dobrý impulz pro družstvo WHIL. Teď záleží na tom, jak se s tím popere on sám a jaké budou jeho výsledky.
Takže má pevnou pozici?
Jeho profesionalita ve smyslu házenkářských tréninků je na úrovni, jakou jsme si představovali. Je to vidět také na způsobu hry. I bez Míši Budayové hrajeme vyrovnané zápasy se spoustou družstev. Od vedení klubu má podporu.
Ztotožňujete se s jeho vizí vyhrát do tří let titul?
Kolektiv je mladý a když spolu vydrží tři roky, má v sobě obrovský potenciál. Pokud bude dobře pracovat, je to reálný cíl.
