Fanoušci i činovníci za to vděčí náhodě. Ale děkují jedinému muži. Či přesněji: chlapci. Čtrnáctiletý Nick Gilbert, trpící nevyléčitelnou nemocí zvanou neurofibromatóza, měl přinést štěstí svému otci Danovi, majiteli klubu. A přinesl.
Cavaliers přitom neměli jen obyčejnou kliku. Pravděpodobnost, že právě tento jejich míček bude z osudí vybrán jako číslo jedna, činila 2,8 procenta. Navíc tato volba měla připadnout Los Angeles Clippers. Ti se však svého práva vzdali při únorové výměně Barona Davise za Mo Williamse. A štěstí Clevelandských číslo tři: hned na čtvrté pozici mají další volbu. Lépe z loterie Cavaliers ani vyjít nemohli.
Takovému úspěchu nemohl uvěřit ani David Kahn, generální manažer Minnesoty Timberwolves, týmu s nejhorší bilancí v NBA, a tedy i většího uchazeče o první příčku. Matematická šance, že bude jeho klub vybrán, byla 25 procent. Jenže Minnesotě připadla "až" pozice číslo dva.
Celek z Minneapolisu se o první pozici ucházel už počtrnácté, ale ještě nikdy neměl právo úvodního výběru. V osmi případech byl na tom po loterii hůř, než kam ho řadily sezonní výsledky.
Co na to Kahn? Naznačil, že loterie byla zfalšovaná. Byl buď frustrovaný, nebo jen žertoval. Sám tvrdí, že platí to druhé. Větou: "Tahle liga má ve zvyku, a schválně řeknu jen ve zvyku, vytvářet dost neuvěřitelné příběhy. Loni tu takhle byla vdova po majiteli Washingtonu." prý nic zlého nemyslel.
Každopádně kromě prvního hrdiny má draft 2011 i svého prvního padoucha. Americká média se do nepřejícníka Davida Kahna zostra pustila.
Grant Gilbert, mladší syn majitele Clevelandu Cavaliers, drží míček, který týmu pomohl k první volbě draftu.
Nick Gilbert (uprostřed), starší syn majitele Clevelandu Cavaliers, přijímá gratulace k prvnímu místu v draftu.
Ale zpátky k velkému příběhu Clevelandu Cavaliers. Gilbert senior se po "losovačce" nebál americky velkých slov: "Jsem moc a moc hrdý, jak to všechno syn zvládnul. A za všechny fanoušky jsem už teď napjatý. Byl to pro nás moc a moc těžký rok. Naši si to zasloužili víc než kdokoli jiný. Potřebujeme nějakou naději."
Tou by se měl stát devatenáctiletý rozehrávač Kyrie Irving, přicházející do NBA ze slavné Duke University. Už teď se počítá, že naváže na LeBrona Jamese. Ten byl jedničkou v draftu 2003, svůj celek posunul mezi elitu soutěže a sebe mezi superhvězdy. Jenže po sedmi sezonách bez prstenu šampiona dal Clevelandu vale a letos jde za úspěchem v play-off coby člen Miami Heat.
"Já ale jako James nejsem," nechal se slyšet Irving. "Těžko mě s ním můžete srovnávat... Doufám, že se s mým příchodem změní v Clevelandu nálada. Tedy pokud si mě vyberou."
Irvingovu přání chtějí věřit i diváci. V poslední sezoně se totiž dočkali jen 19 výher a 63 porážek. Navíc 26 z nich přišlo v řadě za sebou - a to je nepříjemný rekord nejen v historii NBA, ale taky všech nejprestižnějších amerických profilig: basketbalové, fotbalové, baseballové i hokejové.
Tři nejvýraznější postavy Cavaliers navíc uplynulý ročník ani nedokončily: už zmiňovaný Mo Williams byl vyměněn, Anderson Varejao s Antawnem Jamisonem se zranili a zamířili na operaci.
S Irvingem, nebo bez, za rok může být v Clevelandu jenom líp...
