Neviditelní a často zdánlivě bezejmenní lidé v pozadí, za kterými stojí spousta práce. Dobrovolníků se na závody letos sjelo přesně 174.
Biatlon ONLINESprint žen v Novém Městě v pátek v 17:30 |
„Máme tady 50 tribunářů, 33 lidí na trati, 10 na dopingu, 11 u vstupů, extra operativní skupinu šesti holek na všechno. Úklidářů je 15 a pak tady jsou nějací reklamáři a menší skupinky,“ říká Sylva Hřebíčková, vedoucí téhle party.
Polovina z nich je z Nového Města a okolí, ta druhá se skládá ze studentů Fakulty sportovních studií na Masarykově univerzitě.
„Spojuje je to, že mají rádi biatlon a sport obecně. Dělají to totiž za stravu, občerstvení a uniformu, kterou dostanou. Řada z nich už je tady poněkolikáté, je to pro ně taková společenská událost a radost,“ popisuje Hřebíčková.
Nejsou to ale samozřejmě jen oni, kdo biatlonový Světový pohár připravuje. Plány na akci se rodí s ročním předstihem. Nejprve ve čtyřech lidech, poté v deseti, a nakonec na něm dělá víc než 500 „bláznů“.
Ti všichni se musí postarat o pohodlí 288 závodníků ze 30 výprav. Na trať musí před závodním blokem rozvést 25 tisíc kubíků sněhu.
Bezpečnost fanoušků i samotných sportovců zajišťuje 250 osob, divákům je k dispozici celkem 13 lékařských center. I to se odráží v rozpočtu celé akce.
Zatímco první Světový pohár stál 28 milionů korun, nyní náklady dosahují až 63 milionů. To je balík peněz, který zajistí, aby byli všichni spokojení.
A to včetně francouzské reprezentace s největší hvězdou Martinem Fourcadem. Francouzi kromě wi-fi, cateringu a zázemí na závodišti nic zvláštního nevyžadují. „Fourcade si nikdy na nic nestěžoval, byl vždycky spíš nadšený z toho, co se tady děje. Přitom je takovou hvězdou, že kdyby se mu něco nelíbilo, museli bychom se nad tím zamyslet,“ říká šéf závodů Vlastimil Jakeš.
Nenáročná je i Finka Kaisa Mäkäräinenová, jejíž výprava letos dokonce zvolila levnější hotel než v minulosti.
To Italové vozí vlastního kuchaře stejně jako Norové, kteří mají vždy ještě jeden zvláštní požadavek. Chtějí ubytování bez koberců. „Od začátku si pronajali privátní prostory a vedle toho, že si sami vaří, dbají na to, aby bylo všechno co nejčistší. U nich je to ale standard už dlouhá léta,“ připomíná Jakeš.
Nejdisciplinovanější výpravou jsou Japonci, kteří se vždy za všechno klaní. Problémy nejsou ani s Němci. Horší je to naopak s Kazachy, na které se často nedá spolehnout ani v nejzákladnějších věcech.
„Je s nimi dvakrát větší práce než s ostatními. Už pětkrát dostali výstrahu, začali se chovat rozumněji, ale i tak byl problém zjistit, kdy přijedou, jestli budou chtít ubytování a podobně,“ popisuje Jakeš.
Nejpočetnější, zhruba osmdesátičlenná, je ruská výprava, která se nevešla ani do jednoho hotelu. „Museli jsme je rozdělit, je to suverénně nejrozsáhlejší výprava, která dorazila. Jak se říká: Nas mnógo, tak tady to platí,“ zasměje se Jakeš.
