Pokud by dostalo při volbě přednost Nové Město před Oberhofem, vrátilo by se mistrovství světa na Vysočinu přesně po deseti letech.
„Oberhof má ale v kandidatuře mnohem větší šanci na úspěch, neboť Německo je dlouholetou biatlonovou baštou. Také většina sponzorů světového biatlonu pochází z Německa, což hraje důležitou roli,“ řekl Hamza.
Česká strana půjde na kongres s jinou variantou. „Navrhneme, aby se po zmanipulované a skandální volbě pořadatelů mistrovství světa na kongresu v Kišiněvě před dvěma lety vůbec pořadatelé na nadcházející tři roky nevolili a přednost dostali neúspěšní žadatelé z posledního kongresu,“ popsal Hamza.
Což by znamenalo, že v roce 2021 by byla pořadatelem MS Pokljuka, v roce 2023 Oberhof a v roce 2024 Nové Město na Moravě.
„Přednost Oberhofu má posloupnost v tom, že my jsme v roce 2013 pořádali šampionát po Německu. Uvidíme, zda náš návrh projde. Bez šancí nejsme. Byli jsme ale iniciátory boje proti dopingu. Otázkou je, jak nám to ti, které tato záležitost postihla, sečtou,“ uvedl Hamza s tím, že podle něj by se měl do budoucna volební systém změnit.
O funkci prvního místopředsedy IBU se vedle Hamzy uchází také Nor Tore Boygard, Slovák Ivor Lehoťan, za Bělorusko Viktor Majgurov a Němec Franz Steinle. Na prezidentský post jsou jen dva kandidáti - Baiba Brokaová z Lotyšska a Olle Dahlin ze Švédska. Seznam zveřejnila IBU.
„Zřejmě bych měl větší šanci uspět ve volbě předsedy, ale můj čas na tuto funkci ještě nedozrál. Za favorita považuji Švéda Dahlina,“ poznamenal Hamza.
Volbu 1. místopředsedy vidí otevřenou. „Boygard a Lehoťan jsou moji kamarádi. Němec Steinle přichází od lyžařů a neznám jej. A Majgurova nechci komentovat,“ dodal.
Za hlavní bod zářijového kongresu však Hamza považuje očištění Ruska od dopingového skandálu. „To je bod A. Teprve po něm přijde bod B. Zatím k tomu nic neřekli,“ konstatoval Hamza.
