Seděl na tiskové konferenci, odpověděl na pár otázek o úspěšném startu na závěrečném turnaji sezony. Pak z novinářského pléna zazněl netradiční dotaz: na uprchlickou krizi a migranty, kteří míří do Djokovičova rodného Srbska.
„Slyšel jsem, že ze zhruba 12 milionů obyvatel Sýrie jich asi třetina odešla ze země pryč. A přes Srbsko míří do finálních destinací, hlavně Německa a Rakouska,“ reagovala světová jednička. „Ale musíte si uvědomit, co za tím stojí. Příčinou je válka v jejich zemi. Těžko je můžete vinit. Když nemají dům, nemají nic, kam mají jít? Pochopitelně budou hledat lepší místo k životu.“
Djokovič se stal v srpnu ambasadorem dobré vůle UNICEF. V rámci této role navštívil v září v Bělehradě prostor, který je určený právě pro uprchlické rodiny s dětmi, které nemají kam jít.
„Byl jsem v hotelu, kde mohou strávit pár hodin, odpočinout si, něco sníst, napít se. Děti si tam mohou chvíli hrát. Bylo to dojemné,“ říkal. „A zároveň to byla dost náročná zkušenost. V Srbsku jsem toho viděl hodně, prošlo si za posledních 20 let spoustou problémů, ať už ekonomických, nebo i válkou a tak dále. Ale tohle byla jedna z nejvíc zraňujících emocí, co pamatuju.“
Při té příležitosti si vybavil i historku, kterou s jednou z rodin osobně zažil. „Hrál jsem si s dítětem. Za půl minuty přišla jeho matka, vzala mi ho a říkala: ‚Musíme odejít. Musíme jít, i když nevím, jak daleko, ani kam.‘ Je to hrozné, co se děje,“ vykládal Djokovič.
Od počátku roku si v Srbsku podalo žádost o azyl skoro 130 tisíc uchazečů. Podle UNHCR, uprchlické agentury OSN, prošel minimálně stejný počet migrantů Srbskem bez registrace.
Pohled na uprchlíky se různí, Djokovičův názor je však poměrně jasný. „Jsem jen sportovec, ale samozřejmě mě to zajímá. Myslím, že všichni jsme lidé a měli bychom mít pochopení pro ostatní. To by mělo stát nade všemi zákony, hranicemi a dalšími politickými záležitostmi.“
