"Mám týmy, které bych si přál. Jenže nebudu spekulovat. Baráž nejsou karty nebo horoskopy, ale realita. Počkejme na los, pak si něco řekneme," prohlásil Nocar, opora francouzského Chambery.
Gólman Galia si přeje Portugalce, Jícha zase Švýcary. Opravdu neprozradíte svůj tip?
Teď ne. Udělali jsme první krok, čeká nás rozhodující. Jedno vím jistě - tenhle tým chce na mistrovství světa. Los k nám může být příznivý. Ale na druhé straně, se sílou soupeře roste i náš výkon.
Makedonce, kteří nepatří do absolutní špičky, jste však porazili rozdílem třídy.
Fantazie, takhle jsme si to ani nepředstavovali. Rozdíl 18 gólů je parádní. Neměli jsme hluché místo, nedělali technické chyby. Přitom párkrát jsme už s nároďákem dokázali ztratit zápas, kdy jsme v poločase vedli třeba o osm branek.
Snad je tohle průlom.
Hrálo se v Plzni, kde jste doma. Byla vaše radost o to větší?
Za nás Plzeňáky v reprezentaci můžu říct, že jsme měli zvláštní motivaci. Když dvě hodiny před zápasem sedělo v hledišti 200 lidí, věděli jsme, že kulisa bude fantastická.
I vy jste propadl emocím. Ve druhém poločase jste si ostře vyměňoval názory s jedním soupeřem.
Doteď vlastně nevím, kdo to byl. Buď Lazarov nebo Stojanovič. Střílel jsem ze šestky a dostal pěstí do žaludku. Nebylo to nic příjemného.
Jak jste si vůbec povídali?
Ve Francii mám za spoluhráče dva Jugoslávce, trošku něco rozumím. Takže jsem mu po jejich pěkně jadrně vysvětlil, že tohle se nedělá. (smích)
Po tomhle utkání vypadá divně pětigólová porážka z Makedonie.
Doma na nás nepřišla žádná krize. Zato u nich jsme se dostali pod tlak. A pak jsme přestali hrát týmově a zkoušeli to individuálně. To byla zkáza. Je dobré občas dostat přes prsty. Víme, co musíme zlepšit.
 DÍKY, FANOUŠCI! Čeští reprezentanti Filip Jícha (vlevo) a Karel Nocar děkují fanouškům. |
