Kodat už před turnajem nečekaně odstoupil z fedcupového týmu. A Vaidišová pak na Australian Open nepotvrdila loňské semifinále, skončila už ve 4. kole. Je to jen souhra okolností?
„Vypadla se Serenou a to je strašně těžká soupeřka,“ tvrdí Kodat.
Jak se trenérovi, potažmo otci, vede osmnáctiletá Nicole?
V tomhle věku si holka chce prosadit svoje názory. Chápu to. Dřív jsem jí spíš nařizoval a dával jednoznačné pokyny. Dnes doporučuji. A nechám na její hlavě, jestli to uzná za vhodné. Ať si vyzkouší, jestli to funguje.
Cítíte, že vás teď méně poslouchá?
Ale ne. Prostě si chce víc prosadit svůj názor. Žije trochu extrémní život, chce po sobě extrémní výkony a výsledky. Tu revoltu by si ale hráč v těchto extrémních podmínkách neměl dovolit, nebo by o ní měl aspoň hodně zapřemýšlet. Jak říkám, dnes už v 99 procentech doporučuji. To je jediná možnost. Ať mi předvede, že ten její postup funguje. Netvrdím, že mám vždycky pravdu.
Nesouvisel s jejím chováním váš odchod od Fed Cupu?
Ne. Chci být víc s rodinou.
A co tichý trénink zkraje turnaje?
Ano, proběhl v tichosti. Na začátku turnaje bylo na Nicole, jak bude trénovat. Čekal jsem, až mi řekne, co potřebuje. Později jsme se dohodli, že to ještě tak úplně necítí, tak jsem jí samozřejmě pomohl. A další tréninky už byly vynikající.
Není v osmnácti mladá na to, aby sama mohla vědět, co potřebuje?
Je. Ale proč by si to neměla zkusit.
Protože dva roky nevyhrála turnaj.
Hraje ty nejtěžší. Nevadí, že nějakou dobu nevyhrála turnaj. Spíš je potřeba, aby dosáhla plné výkonnosti.
Na kolika procentech výkonnosti je?
Na 75 procentech. Jede na tři čtvrtě výkonu. Pracujeme na detailech. Musí se líp pohybovat, zlepšit techniku úderu, aby dělala míň chyb.
Loni se hýbala lépe.
Řekl bych, že o něco jo. Jednoznačně si to uvědomuju. Ale lépe předvídá, to se s věkem zlepšuje.
Je na ní ovšem patrné, že přibrala.
Určitě u ní existují rezervy, co se týče pohybu. Jestli je to vidět, pak je to důvod, proč se pohybuje hůř.
Probírali jste to spolu?
Určitě jí takové věci připomenu. Ale má i kondičního trenéra, to je i jeho práce.
Další věc: Když jsme se jí loni ptali na mezery v psychice, odpověděla, že je na čem pracovat. Letos na tutéž otázku tvrdí, že se svým temperamentem nic neudělá. O čem to svědčí?
Potlačování negativních emocí nejde úplně změnit. Lze jen upravit detaily. Na tom pracuje. A pokud si uvědomila, že po ní nikdo nemůže chtít změnu z černé na bílé, tak je to třeba naopak krok k lepšímu.
K lepšímu? Teď nepotvrdila semifinále Australian Open, přitom je před ní klíčový rok...
... ale to už jsme říkali loni, že na nás čeká důležitý rok. Ještě na to ovšem nebyla vyspělá, aby dosahovala vysněných výsledků.
Necítíte, že ji tenisová dřina už trochu přestává bavit?
Je to na ní, ježíšmarjá! Do toho já se už nemůžu plést. Nemůžu se zabývat tím, jestli to skoro devatenáctiletého profesionála baví. Tady to je a dělej to poctivě. Nebo toho třeba nech.
Nemůže v tomhle rozhodování sehrát roli i její vztah s Radkem Štěpánkem?
Svůj osobní život si řeší sama. Pokud ode mě bude chtít jakkoli pomoct, jsem ochoten jí podle svých zkušeností poradit. Přeju jí akorát, aby byla spokojená, protože pak může dobře pracovat. Když bude nespokojená ve svém osobním životě, tak se to samozřejmě projeví i na kurtu.
