Kdy se zápas se Strakonicemi zlomil?
Těžko říct, po první půli jsme vedly jen o dva body, soupeřky daly ve druhém poločase pár trojek a bylo zle. Zkusily jsme zónovou obranu, ale nevyšlo to.
Ve Strakonicích jste ještě na jaře hrála. Měl pro vás sobotní duel pikantní nádech?
Rozhodně ne. Do každého zápasu proti jakémukoliv soupeři jdu s tím, že chci vyhrát a podat co nejlepší výkon. Tentokrát to bohužel nestačilo. Tahle porážka mě moc mrzí.
I přes prohru se Strakonicemi je ale tahle sezona pro váš tým zatím úspěšná, ne?
Přesně tak, vůbec jsem to nečekala. Vždyť máme tým složený převážně ze starších dorostenek... Bilance deset výher a pět porážek je určitě úspěch.
Co za ním stojí?
Hodně nám pomohl vyhraný zápas v Brně (na palubovce vicemistra), díky kterému jsme v tabulce poskočily nahoru. Postupně se sehráváme, trénink od tréninku se zlepšujeme. A před každým zápasem máme video, trenér tomu věnuje hodně času. Přišli jsme sice o střední rozehrávačku Tarasovovou, ale snad se zase brzy vrátí a začneme znovu vítězit.
Jaké pro vás je, být nejstarší hráčkou v lize?
Kdybyste to teď neřekl, tak si to ani neuvědomím. Necítím, že by mi bylo až tolik, a jako starou mě snad neberou ani moje mladší spoluhráčky. Tohle angažmá si užívám i proto, že na věk nekoukám.