Přitom celá řada univerzit se může pyšnit mnohatisícovými halami, které bývají pravidelně vyprodány, takže významné turnaje a závěrečné play-off se pravidelně hrává v největších amerických sportovních kolosech. Pro některé školy je příjem z basketbalu dokonce klíčový pro celou jejich ekonomiku a jen těžko by takto získané peníze dokázaly získat z jiných zdrojů. Nemalou částkou přitom přispívá i řada sponzorů, většinou absolventů, kteří tak dávají jasně najevo příslušnost ke své alma mater. Také zisky z prodeje reklamních předmětů, triček, čepic a podobně bývají poměrně významnou položkou na straně příjmů.
Přitom výdajová stránka nebývá ani zdaleka tak drastická. Ptáte se proč? Odpověď je velmi jednoduchá. Všichni hráči hrají totiž prakticky zadarmo. I ty největší hvězdy, které by si v kterékoliv lize světa přišli na velmi slušné peníze, se musí spokojit pouze s vědomím, že dostanou stravu, ubytování, veškerou potřebnou péči a samozřejmě možnost studovat. To sice rozhodně není málo a spousta hráčů by si bez basketbalu mohla o několikaletém studiu na dobré vysoké škole bez poskytnutí svých basketbalových služeb jen zdát, ale povídejte to mladé obletované hvězdě!
Pokud se vžijete do situace hráče, který se objevuje pravidelně na titulních stránkách sportovních magazínů, poskytuje rozhovory novinářským esům a je pravidelně kontaktován agenty a skauty, pak lehce pochopíte ty, kteří tento tlak peněz nevydrží a dění v univerzitním basketbalu opouští ještě před dokončením studia. Abyste tomu správně rozuměli, každý hráč si možnosti oblékat dres té své univerzity obrovsky váží, ale peníze jsou přece jen peníze, zvážíme-li, z jakých poměrů někteří hráči pocházejí. Pravidla NCAA jsou v tomto směru ovšem naprosto neúprosná. Všichni jsou a budou naprostí amatéři s maximálně profesionálním přístupem.
První problém nastává již ve chvíli, kdy školy vybírají a lákají pro své výběry nejlepší možné posily ze středních škol. Kvalitní maturant si je již těsně před dovršením dvaceti let věku naprosto přesně vědom své ceny na trhu a nechá se rád přemlouvat. Ovšem možnosti, jak svou budoucí posilu přemluvit, aby si vybrala z obrovské nabídky škol právě tu jednu jedinou, pro něj samozřejmě „nejlepší a nejvýhodnější“, jsou velmi omezené. Bohaté univerzity by samozřejmě dali nevím co, aby pro svůj tým vybraly to nejlepší, nabídnout však nesmějí ani dolar.
Univerzitní basketbal je také definitivně uzavřen těm, kteří ho již někdy před příchodem do USA hráli prokazatelně za mzdu a to bývá častým problémem hráčů z Evropy. V úplně jiných podmínkách můžeme totiž jen těžko očekávat od hráče, že by nastupoval v plně profesionálním klubu bez podobně profesionálně sepsané smlouvy, ne-li úplně zdarma. V posledních letech na toto přísné pravidlo doplatilo již několik adeptů vysokoškolských studií v USA a vedení NCAA je v této záležitosti velmi nedůvěřivé a stále více opatrné.
Ovšem ty největší skandály jsou spojeny právě s již zmiňovaným výběrem hráčů z high school (střední školy). Univerzitní lanaři se totiž jen těžko smiřují s myšlenkou, že by měl jejich dlouho vyhledávaný a pečlivě sledovaný klenot posílit konkurenci. Proto se hledají nejrůznější kličky, jak hráče či jeho rodinu přesvědčit. Peněz by k tomu bylo dost a dost, ale problém je v tom, jak je nenápadně přesunout příjemci.
Do podobných transakcí, je pak zapojeno obyčejně celé rozvětvené příbuzenstvo, které bývá obdarováváno a různým způsobem zvýhodňováno. Široká veřejnost se ovšem udržuje v iluzi, že hlavním kritériem při rozhodování o budoucí kariéře každého mladého basketbalisty je jen a jen kvalita basketbalového programu a podmínky pro studium na té které škole.
Vedení největší a nejkvalitnější soutěže světa ovšem nespí a rozhodně nemíní před tímto nešvarem, který by mohl univerzitní basketbal zdiskreditovat, zavírat oči. A tak běda těm, kteří se nechtějí podřídit jejím přísným pravidlům! Tresty pro provinilce bývají z kategorie exemplárních a mohou dojít až k zákazu startu v soutěži.
Takový je tedy profesionální amatérizmus v americkém basketbale. Ale přesto, nebo právě proto, hrají všichni „studenti“ v každém zápase jako o život. Cesta k vysněným kontraktům, bohatství a slávě je totiž otevřená jen pro ty nejlepší z nejlepších.
