Adame, máte za sebou americkou zkušenost a byl jste před branami nejlepší ligy světa. Co všechno jste v USA za těch pár dní zažil?
Měl jsem individuální přípravu před work outy, které pak probíhaly v Bostonu a v Los Angeles u Lakers. Původně jsem toho měl mít víc - Brooklyn a Phoenix. To jsem nestíhal časově a navíc maximální počet hráčů na work out bylo šest, takže byly narvané hráči. Z toho důvodu jsem stihl jenom dva a pak jsem měl přes agenta domluvenou individuální přípravu.
Jaký z toho máte pocit?
Osobně jsem se na těchto trénincích necítil nejlépe. Předvedl jsem, co jsem mohl. V porovnání s hráči z univerzity jsem ale pocítil své nedostatky.
I proto jste následně stáhl své jméno z letošního draftu NBA?
Extra zájem jsem necítil. Dostal jsem připomínky ohledně dovedností a hlavně atletických schopností. Abyste v NBA jako nováček uspěli, musíte mít něco navíc. Říkali, že mě budou dál sledovat v Evropě. Každopádně to ale byla skvělá zkušenost, nové tréninky, cvičení a zacházení s hráči
Z Ameriky jste se přesunul do Trevisa na prestižní Eurocamp, kde jste ve dvou ze tří zápasů byl nejlepší střelec. S tím tedy panuje větší spokojenost?
Myslím, že ano. Očekával jsem od toho jiný přístup od hráčů. To ale byla moje chyba, protože agent mě upozorňoval na to, že Eurocamp je hodně o individuální dovednosti. Hráči tam jedou za jediným účelem - ukázat se v co nejlepším světle. Týmové pojetí bylo horší. Na to jsem nebyl zvyklý. V Itálii ani Polsku jsem tak nehrál, že bych dostal míč a hrál jedna na jedna z půlky. V tomhle ohledu jsem trochu trpěl. Povedl se mi zápas All Star (18 bodů a 9 doskoků), díky čemuž se mi ozvali i Utah Jazz.
Jak kontakt s Utahem probíhal?
Na pohovoru mi řekli, že mi nemohou zaručit, že by si mě vybrali v draftu, ale budou mě dál sledovat v Evropě. Líbil jsem se jim výkonnostně i pohybově. Co vím od agenta, tak s tolika hráči Utah nekomunikuje. Byl jsem za to rád a doufám, že ten kontakt bude pokračovat dál.
V půlce sezony jste šel hostovat do Koszalinu, teď jste se odhlásil z draftu. Jaký bude váš další osud?
Mám ještě rok smlouvu v Reggio Emilia. Teď záleží na domluvě obou stran a jak v Reggiu budou sestavovat tým. Letos zase prohráli finále, takže nikdo neví, jak to bude. Já bych preferoval tým, kde bych víc hrál. Přece jen v áčku Reggia je to pořád na vysoké úrovni. Já se potřebuji rozehrát. Nebránil bych se ani návratu do Polska
A vaše nejbližší plány?
Přemýšlím, že bych spojil dovolenou s work outem v Americe. Možná i s Tomášem Kyzlinkem. Chtěli bychom do sportovního centra, kde bychom měli individuální přípravu. Když to nedopadne tady s reprezentací, tak budu trénovat na GBA.
Jaké máte vyhlídky, že to právě s reprezentací vyjde?
To je hrozně těžká otázka. Ještě chybí Tomáš Satoranský a Honza Veselý. Bude to těžké. Záleží to na mně a na tom, jak se mi povedou zápasy. Chtěl bych tu být samozřejmě co nejdéle a dostat se do dvanáctky. Jsou tady ale dobří kluci, kteří za sebou mají skvělé sezony. Jsou to zkušení hráči a já mám ještě na čem makat, abych na takové úrovni byl, i když si myslím, že fyzicky na to mám.
Jste ale poprvé v přípravě „áčka“ a hned tak blízko olympijského turnaje...
Je to úžasné vědět, o co nám jde a kam se můžeme dostat. Rád bych byl součástí toho všeho. Minulý rok to byl pro kluky velký úspěch a bylo by fajn v tom pokračovat.
