Bylo to těžší, než jste čekala?
Věděla jsem od trenéra, jak hraje, a byla jsem připravená na těžké výměny. Začala jsem dobře, agresivně. Svou typickou hrou jsem získala první set a na začátku toho druhého jsem si říkala: Dobře, stačí takhle hrát dál a bude to fajn. Jenže nebylo.
Asi i proto, že soupeřka se dost zlepšila.
Nastoupila na mě. Začala o moc líp podávat a měla navrch od prvního míče. Najednou jsem já byla ta, která běhá zleva doprava a horko těžko vrací míče. To není má hra, ani trochu jsem neměla tlak, který jsem potřebovala. Nepustila mě k němu. Druhý set odehrála skvěle, i když i já na konci měla šance.
Co se změnilo pak?
Sedla jsem si na lavičku a věděla, že musím něco udělat jinak. Že to musím být zase já, kdo bude tlačit. Každý game byl těsný, tahaly jsme se a pomohlo mi, že jsem hned na začátku třetího setu odvrátila dva brejkboly. Tím jsem se uklidnila.
Co je na takových zápasech nejtěžší? Stojíte proti soupeřce, o které toho moc nevíte, která ani není ve stovce, a všichni čekají, že to skončí 6:1, 6:2.
Tohle je nepříjemné. Tlak na mě je nejen od okolí, ale i já sama si dopředu říkám, že bych takové zápasy měla vyhrát. Je to pro mě pořád trochu nová situace, jít na kurtu jako velká favoritka. Poprvé to bylo až letos v Austrálii. Ale snažím si na to zvyknout. A zatím se to vede.
Už je tedy jisté, že v Paříži vydržíte do druhého týdne. Vyrovnala jste tady své maximum. Jste zatím spokojená?
Nechci, aby to ve čtvrtém kole skončilo. Chtěla bych to maximum vylepšit. Ale s hrou zatím spokojená jsem, jediné, co bych mohla zlepšit, je servis. Na tom v tréninku pracujeme a snad to bude už v dalším kole znát.
Teď vás čeká Američanka Lepchenková, která vyřadila po boji Italku Schiavoneovou. Jaká to bude soupeřka?
Hrála jsem s ní loni v Miami, kde jsem ji přetlačila ve dvou setech. Ale to ještě nebyla tak dobrá jako teď. Je to levačka jako já, tak trochu vím, co čekat. Snad na ni bude má hra platit i tady.
