Jak probíhala příprava před mistrovstvím na dráze v Třinci?
Nejprve jsem na přelomu dubna a května byla už poněkolikáté na soustředění v italském Melagu. Poté jsem závodila na všech kolech extraligy a v německém Dessau jsem si vyzkoušela poprvé v sezoně překážky. A zaběhla jsem si osobní rekord. Dva týdny před Třincem probíhalo už jen vyladění na vlastní závod.
Cítila jste, že máte formu a že můžete uspět?
Zapracovali jsme na síle, která mi na překážkách chyběla, a tak jsem se cítila dobře připravená. Navíc jsem podle startovní listiny byla díky neúčasti čerstvé držitelky českého rekordu Marcely Lustigové favoritkou závodu.
Která běžkyně tedy byla vaší největší soupeřkou?
Jak jsem již říkala, byla jsem hlavní favoritkou. Mým největším soupeřem byl čas. Plně jsem se soustředila na boj s ním.
Jaký byl průběh závodu?
Těsně před startem se zvedl vítr a začalo silně pršet. To nás s trenérem přivedlo k pochybnostem, zda vůbec mám běžet na čas. Nakonec jsem se rozhodla to zkusit. Hned od začátku jsem vyrazila dopředu a běžela jsem s nasazením celý závod.
Nepřišla na vás později nějaká krize, kdy jste si říkala: Dneska to nezaběhnu?
Obvykle mě krize na překážkách postihne ve druhém kilometru, ale tentokrát přišla později. Na druhém kilometru jsem byla dříve, než jsem čekala. Tuhnutí svalstva se projevilo až v posledním kilometru. Tři sta metrů před cílem jsem si na časomíře zkontrolovala čas a viděla jsem, že když zrychlím, dám si osobák. To se mi podařilo.
Musí všechno sednout, aby člověk zaběhl tak slušný čas?
Pro opravdu kvalitní čas jsou důležité dobré podmínky a soupeřky na stejné výkonnostní úrovni. V tomto závodě to ale bylo přesně naopak.
Myslíte si, že nyní můžete svůj dosavadní osobní rekord na 3 000 metrů překážek ještě zlepšit?
Pokud přijde závod v zahraničí, kde budou dobré soupeřky a dobré podmínky, tak věřím, že v mých silách je čas pod 10 minut. Navíc mám stále co zlepšovat. Zejména v technice přeběhů překážek.
Skončila jste po dlouhé době spolupráci s trenérem Bahenským. Kdo vás nyní trénuje?
S Petrem Bahenským, kterému tímto děkuji za krásných a úspěšných sedm let spolupráce, jsme dospěli k závěru, že mi prospěje změna. Doporučil mi několik trenérů a já jsem si vybrala Jana Pernicu.
Spekulovalo se o tom, že nejste s trenérem Bahenským spokojená a že jste byla při závodech příliš unavená.
Tak tyhle fámy se nezakládají na pravdě. Trenér Pernica mi dává zabrat ještě víc. (směje se)
Jaké jsou vaše nejbližší sportovní plány?
Momentálně jsem na soustředění na Šumavě, kde se připravuji na druhou část sezony. V srpnu mě čeká mistrovství republiky do 22 let a v září finále extraligy. Mým cílem bude zlepšení osobního maxima na 1 500 metrů a možná zkusím i ty překážky.
