Když tyhle dvě hrají, v hledišti vedle sebe sedí muži v turbanu stejně jako ti vyznávající Davidovo náboženství. K nevíře: radují se ve stejné chvíli, i smutní jsou naráz. Jsou tu spolu, ne proti sobě.
"Neděláme to jako žádné politické gesto," odmítá 20letá Mirzaová. "Prostě jsme přítelkyně, rozumíme si. Známe se šest let, už v juniorském věku jsme hrály spolu."
Jistě, hrály. Ale pak se jim do přátelství nabourali druzí. Před dvěma roky Mirzaové sunnitští pohlaváři vyhrožovali: "Buď s tou Židovkou přestaneš hrát, nebo uvidíš."
Raději se podvolila. Její parťačka, šestnáctá hráčka světa Peerová, navíc sloužila v izraelské armádě. I to fanatické muslimy rozčilovalo. Nic na tom nezměnil ani fakt, že tenistka měla po třítýdenním přijímači odlehčený režim, přímého boje se nezúčastnila.
"Na vojně mě to bavilo. Aspoň jsem načas vylezla z bubliny tenisového stereotypu," popisuje Peerová, jejíž odvod byl v Izraeli ostře sledovanou událostí. Však je také ve vlasti skutečnou celebritou. Podobně jako Mirzaová v Indii.
Ani to však dívku z Hajdarabádu neuchrání od půtek s náboženskými fundamentalisty. Radikální muslimové Mirzaovou v roce 2005 ostře odsoudili fatvou – závazným náboženským stanoviskem. Za co? Že nosí na kurtu nehorázně vyzývavé oblečení: kratší sukni.
"Když se na ni podíváte, vidíte všechno," soptil sunnitský předák. Mirzaová se bránila: "Když si beru něco na sebe, dělám to, protože je mi to pohodlné." I tehdy ale radši udělala krok zpátky a sukni vyměnila za šortky.
Až letos, po dvou letech, se k sukni stejně jako k Peerové vrátila. Už předtím si troufla na jinou rebelii, po turnajích chodila v tričkách s nápisy jako "Buď se mnou souhlasíte, nebo nemáte pravdu".
Když tohle udělá česká teenagerka, je to běžný mladický vzdor. Když muslimka Mirzaová, může to být velký problém.
 Sania Mirzaová (vpravo) a Shahar Peerová se radují ze společného vítězství. |
