Před prvním závodem na mistrovství světa v Novém Městě jste pro federaci říkal, že jste unavený po třítýdenním soustředění, vůbec to tak ale dnes nevypadalo. Kde jste načerpal síly?
Já jsem to spíš myslel tak, že únava může přijít, že se rozlehne po soustředění ve Švýcarsku. Je to týden, přijeli jsme i z vyšší nadmořské výšky, takže aklimatizace je pro každého jiná. Na někoho to může přijít ve čtvrtek, na někoho v pátek nebo v sobotu. To je spíš konstatování věci než vymlouvání se na něco. Před dnešním závodem jsem se úplně necítil, měl jsem těžké nohy, cítím, že tělo něco dělalo. Snažil jsem se zapracovat, dostat se do závodního tempa.
Působil jste přitom silně, sebevědomě. Namotivovalo vás domácí prostředí?
Mně hrozně pomohlo hned prvních dvě stě tři sta metrů, kdy jsem viděl, že sjíždím Ukrajince na třetím místě přede mnou, to mi dodalo energii. Musím ale říct, že pak jsem měl obrovský respekt ze střelby. Ukrajinec, co jel se mnou čtvrtý úsek, je obrovsky rychlý střelec ve štafetách a myslím, že s ním mám negativní bilanci, co se týče štafet. Tam jsem z toho tedy měl respekt, ale říkal jsem si, že se nesmím nechat strhnout jeho rychlou střelbou a střílet si svoje, případně čekat na jeho chyby nebo ho pak dojet. Trochu mě uklidnilo, že jsem na trati byl rychlejší. I kdybych vyjížděl pět deset vteřin za ním, věděl jsem, že ho dojedu. Když už byl za mnou, tak jsem se to snažil nakopnout, udělat si náskok a zároveň dojet Poláka na druhém místě.
To jste dokázal, dokonce ho i předjel. S čím jste vůbec do šampionátu šel? Předpokládám, že prioritou je pro vás zimní sezona.
Přesně tak, je to součást přípravy, zároveň tady ale chci podat kvalitní výkony. Není to tak, že bychom třeba dva tři dny před závody netrénovali. Normálně jsme jeli dál, ve čtvrtek jsme měli dvoufázový trénink. Člověk je tedy ne úplně v odpočívacím režimu jako v zimě. Přeci jen příští týden máme ještě domácí mistrovství na kolečkových lyžích, a kdybychom teď vynechali, tak příprava bude chybět. Normálně tedy pokračujeme. Ale jak jsem zmínil, tohle je nejlepší trénink, člověk má svoje startovní číslo. Navíc jsme tady doma, nepřipadá v úvahu, že bychom něco podcenili. Je to super příležitost si kvalitně zatrénovat.
Jakou cenu tedy pro vás má stříbro ze štafety?
Pro mě je to první seniorský šampionát na kolečkových lyžích, jinak jsem vůbec nikdy v létě nebyl. Kolečkové lyže není moje silná stránka...
... nevypadalo to tak dneska.
Vždycky to bylo tak, že jsem se cítil na lyžích na sníh silnější než na kolečkových. Ale postupem času se jízda na kolečkových lyžích zlepšila, co jsem v mužích. Je to příjemný pocit, člověk se může porovnávat s lidmi ze svěťáku. Na druhou stranu to není výsledek, abych si řekl: Jo, jsme borci. To vůbec ne. Je to nakopnutí do další přípravy.
Schází vám na šampionátu hvězdy z Norska, Německa či Francie?
Osobně bych byl určitě rád, kdyby tady závodníci z těchto zemí byli. Závody by byly kvalitnější, člověk by se poměřil s úplnou špičky. Neříkám, že by tady někteří nebyli, ale je tu mnohem užší špička než v zimě. Já bych to jen přivítal. Bohužel, v tuhle chvíli letní mistrovství není tak populární, většina upřednostňuje spíše své šampionáty namísto mistrovství světa.
Mimochodem, před závody napršelo, trať byla mokrá. Musel jste jet výrazně opatrněji?
Já obecně jsem opatrnější člověk, který se raději rozbalí a zpomalí si, než aby riskoval pád v létě. Ale na druhou stranu, kromě Nového Města, kde je vlhko, nejsou tratě na kolečkové lyže stavěné tak, aby člověk musel vyloženě riskovat. Při dnešním závodě jsem jel opatrně první kolo, držel jsem se za Ukrajincem, jel jsem podle něj, ten jel hodně pomalu. Pak ve druhém kole jsem trochu riskoval, chtěl jsem mu ujet, ale nebyl to žádný velký risk. A ve třetím kole jsem si to úplně pohlídal.
Měl jste v minulosti někdy nepříjemnou zkušenost právě na kolečkových lyžích?
Musím to zaklepat, ale můj nejnepříjemnější pád na kolečkových lyžích přišel až dneska před startem. Já si nepamatuji, že bych na kolečkových lyžích někdy spadl a odřel se. Před dnešním závodem mi to ale při nástřelu podjelo na rovince na stadionu a udělal jsem si první silniční lišej.
Co se vám stalo?
Odřel jsem se (ukazuje zkrvavené stehno). Čeká mě tedy dneska veselá noc. Budu spát na jednom boku, a když se otočím na druhý, tak se vzbudím.
