Když se tak stalo poprvé, psal se rok 2014, jí bylo osmnáct a zdálo se, že ještě tolik toho může dokázat. Skončila tehdy osmnáctá.
Jenže v dalších dvou sezonách byla na šampionátu vyřazena vždy už po krátkém programu. Loni se do reprezentace ani neprobojovala, vystřídala ji mladá Michaela Lucie Hanzlíková. Navíc Elišku Březinovou zasáhla i smrt kouče Ivan Rezka, který jejímu otci s přípravou pomáhal.
Najednou jí bylo dvaadvacet.
Jenže zatímco ruské krasobruslařky bývají často už před svými 20. narozeninami opotřebované a vyhořelé (byť mnohdy medailemi obtížené), brněnská žena potřebovala čas, aby našla sama sebe.
„Musela nejdřív spoustu věcí pochopit a dozrát,“ povídá otec Rudolf Březina. „Od svých patnácti let skákala všechny trojité skoky, ale bylo to pořád nahoru dolů. A současně se vypořádávala i s dospíváním.“
Z Brna občas vyrážela na stáž do Ameriky, za bratrem, omrknout, jak to dělá svět. A letos do sebe skládačka konečně začala zapadat.
„Zapracovala jsem na druhé známce (za projev na ledu) a ustálila jsem také skoky. Kombinaci dvou trojáků jsem uměla i dřív, ale zvládla jsem ji jen tak jednou za den. Teď už je to jiné.“
Na lednovém mistrovství Evropy v Moskvě si vytvořila osobní rekord 52,06 bodu a dosáhla na své dosavadní evropské maximum, 12. místo.
Potom přijela na „svět“ do Milána.
Na trénincích jí takřka vše dokonale vycházelo. Teprve ve středu, kdy ho měla vypsaný už v 7.40 ráno, to nebylo na ledu právě dokonalé. Což ji i otce paradoxně uklidnilo.
„Když mám poslední ranní trénink horší, většinou se mi potom povede závod,“ vysvětlovala.
Klání 38 krasobruslařek, které se na šampionát kvalifikovaly a z nichž mělo vzejít 24 finalistek, načala v 11 hodin ve slabších skupinách krátkého programu Slovinka Grmová jízdou, za kterou obdržela 52,43 bodů - tedy víc než byl osobní rekord Březinové.
„No pane jo. A co bude dál?“ lekl se otec.
Rovněž Březinová po očku sledovala zisky Grmové i dalších žen a brzy jí došlo: Bodová hranice, zaručující postup, bude tentokrát ležet velmi vysoko.
Nezastavilo ji to. Sama k sobě promlouvala: Jdi si to užít, pojedeš sama pro sebe, nebudeš myslet na nějaké rekordy.
Přesně to udělala. Kombinaci dvou trojitých toeloopů na úvod svého Adagia zvládla. „To mě uklidnilo,“ přiznala. Přidala trojitý lutz, dvojitý axel, další prvky s nejvyšší úrovní čtyři.
„Má krokovku ve čtyřce, to klobouk dolů,“ radoval se otec.
Stařičké milánské hale její tmavé, vínově zbarvené tribuny příliš jasu nepřidávaly. Na chvíli v ní při jízdě ztratila orientaci. Kde jsou vlastně rozhodčí, snažila se najít sama sebe v prostoru. Aha, tady.
Dobré to bylo, všechno.
Startovala ve čtvrté skupině a když počítač ukázal 58,37 bodu, rozzářila se. Osobní rekord vylepšený o 6,31 bodu - a jistý postup do finálových volných jízd, kam posléze pronikla z osmnácté příčky.
„To je krásný pocit. Po čtyřech letech finále a ještě s takovými body,“ povídala. „Já věděla, že kombinaci i lutza zvládnu, když se na ně nebudu až moc soustředit.“
Stejnou strategii plánuje pro finále. „Nebudu si dávat za cíl, jak chci skončit, prostě si jen pojedu to svoje. A když to nevyjde... už takhle jsem spokojená.“
Její 27letý bratr Michal si kariéru možná ještě prodlouží o příští sezonu. Eliška hledí dál. Přesněji: o čtyři roky dál. Tak dlouho chce závodit.
„Carolina Kostnerová vydržela až do jednatřiceti,“ připomene otec.
„Můj sen a cíl je olympiáda v Pekingu,“ říká 22letá Češka. „Budu pro to dělat všechno, abych se na ní za čtyři roky konečně předvedla.“
Jistě, občas si může připadat jako Don Quijote, jenž svádí bláznivý souboj na kolbišti, ovládaném patnácti- či šestnáctiletými ruskými dívkami, předvádějícími neskutečné, snad až nepředstavitelné věci. Ovšem taková už je realita současného ženského krasobruslení.
„Ty holky jsou drobounké, mají pod 150 centimetrů a snad jen 30 kilo,“ říká s nadsázkou. „Je šílené, že skáčou už i čtveráky. Posouvají tím bruslení dál. Vyhrají, co se dá, za dva roky jsou pryč a Rusové tam pošlou další.“
Ona naopak zkusí hrát hru na ledovou dlouhověkost.
Zároveň chce v Brně dál studovat na vysoké škole dálkově trenérství. „Ve škole se odreaguji a přijdu na jiné myšlenky. Baví mě to,“ ujistí.
V pátek večer se při volných jízdách žen bude patrně loučit italská legenda Carolina Kostnerová. Hala Milanofiori už nyní hlásí: Vyprodáno. Březinová si i díky tomu užije svoji poslední volnou jízdu sezony ve strhující atmosféře.
„Strašně bych Carolině přála, aby vyhrála,“ povídá. „Kdyby to dokázala doma, byl by to pro ni úžasný zážitek. Ale uvidíme, co na to Rusky. Vlastně spíš co na to jedna Ruska.“
Že hovoří o Alině Zagitovové, patnáctileté olympijské šampionce, nemusí dodávat.
Zatím Kostnerová těsně vede. Zatím...