Podobně euforické chvíle si říkají o velká slova, ale kapitán basketbalové reprezentace Pavel Pumprla nijak zvlášť nepřehání, když tvrdí: „Já si myslím, že by nám fakt musely upadávat nohy, abychom do toho nešli naplno.“
Češi ve čtvrtfinále |
Tažení dvanáctky nezdolných na světovém šampionátu v Číně má už nyní své čestné místo mezi nejpoutavějšími českými sportovními příběhy posledních let, tým s velkým srdcem dosáhl na velký výsledek.
Češi sice prohráli 77:84 s Řeckem, ale mezi nejlepší osmičku je díky lepšímu skóre posunulo vítězství USA nad Brazílií. I přesto, že s nimi počítal málokdo - s výjimkou jich samotných.
„Nemyslím, že se vnímáme jako outsidery,“ tvrdí Jaromír Bohačík. „Jsme hráči basketbalu, tím se živíme. Nejdeme si jen zahrát s tím, že uvidíme, jak to dopadne, sami od sebe očekáváme výsledky. A jsme zatím spokojení.“
Zrodil se Pan hráč. Jak Jaromír Bohačík z Markvartovic vystřílel postup |
Zrovna to, co předvádí křídelník Nymburka, patří k dechberoucím symbolům týmu. Řecku, soupeři světové extratřídy, nastřílel Bohačík 25 bodů, trefoval těžké trojky, ustál stres trestných hodů v poslední minutě.
„V minulosti bychom se v takovém zápasu určitě položili, teď jsme ukázali, že máme sebevědomí,“ říká hvězda mužstva Tomáš Satoranský.
Zároveň první mezi rovnými. Ani on se nevyvyšuje nad ostatní.
„Ono je to strašně těžko uchopitelné a popsatelné, ale my fakt čerpáme energii z vnitřní síly týmu,“ říká Pumprla. „Takovou pohodu jsem u ostatních neviděl. Všichni se ptají, proč jsme v naší týmové místnosti, my tam hrajeme ping-pong, bavíme se, sedneme si spolu. Přitom asi nikoho nepřekvapí, že papírově, talentově ani předpoklady asi nejsme tam, kde spousta jiných celků.“
Nebojíme se ničeho
Spousta z nich v Číně dohrála, Češi nikoli. Nezastavitelný Satoranský, kanonýr Bohačík, extrémně semknutý kolektiv, precizní příprava, obětavá a zároveň takticky vyspělá defenziva... Klady národního mužstva lze opakovat po každém duelu - a pokud budou platit i příště? Pak se Češi utkají jako rovní s rovnými rovněž s Australany.
ONLINEČesko vs. Austrálie |
Čtvrtfinále začíná v Šanghaji ve středu od 15.00 českého času.
„Já teď s Jardou Bohačíkem říkám: Nebojíme se ničeho. Čeho bychom se taky už teď měli bát? Bude to hodně těžké, Austrálie je favorit na medaile. Ale tady v Číně se může stát všechno,“ věří Pumprla.
Už proto, do jaké fáze turnaj dospěl. Na pět duelů středečním soupeřům stačilo devět dní, oba celky podruhé sedají do letadla. „Únava se kumuluje ohromně, k tomu cestování, za další dva dny další zápas. Možná bude mít výhodu ten, kdo bude mít víc sil,“ dumá Pumprla.
Každá hodina se počítá, proto i při pozdně večerní oslavě v hotelu Intercontinental český štáb už začal s videorozborem Australanů.
Adrenalin, euforie, radost, to všechno basketbalistům pomáhá.
A tolik toho je ještě ve hře!
Olympiáda? To by byl extrém
Teoreticky může být jasno už ve středu, vítězství může Česko posunout na olympiádu - ze šampionátu do Tokia přímo projdou dva nejlepší evropské celky. „To je pohádka. Kdo by to čekal, že budeme v takové pozici. Uvidíme, jak to dopadne,“ zasní se Satoranský.
Takhle to najednou funguje. Přání, často vyloženě z kategorie zbožných, se mění v docela reálné mety; olympijskou kvalifikaci mají Češi dávno jistou.
„Je trošku škoda, že je nás Evropanů v elitní osmičce pět,“ říká Pumprla. „Proto na to úplně nemyslíme, máme v hlavách aktuální turnaj, Austrálii. Ale mít třešničku olympiády, to by byl úplný extrém.“
Překonat protivníka, který v přípravě porazil i Američany, si bude žádat s velkou pravděpodobností nejlepší výkon na šampionátu.
Je to reálné? „Hráči každý zápas ukazují pořád víc a víc. Skláním se před nimi,“ říká kouč Ronen Ginzburg, „Vážně se rvou jako lvi.“
A to o olympiádu v Tokiu a o světové medaile. Jejich sny se dávno změnily ve skutečnost.
