Takže se vám lety zalíbily?
Na středních můstcích se mi přestalo dařit, ale pak se šlo na velký můstek ve Vikersundu a najednou mi to začalo létat. Taky tréninky tady v Planici byly dobré. Zlepšila se letová fáze, všechno.
Jaké pro vás je přistát až za hranicí 200 metrů?
Zažil jsem to teď podruhé. Krásný pocit, byl jsem moc rád. Jen mě trochu mrzelo, že jsem neletěl aspoň o půl metru dál, abych si překonal osobní rekord.
Poslední klání sezony bylo hodně bláznivé, že? První kolo začínalo třikrát.
Závod byl hlavně hodně náročný. Na můstek jsme jeli už v půl osmé ráno, ale vrátili jsme se až teď kolem druhé hodiny odpoledne. Pořadatelé však všechno zvládli. Úplně regulérní závod to asi nebyl, ale naštěstí byl bezpečný a nikomu se nic nestalo.
V závodech světového poháru jste byl i v této sezoně nejvýše čtvrtý, což se vám v kariéře povedlo už čtyřikrát. Co vám chybí, abyste vystoupal na stupně vítězů?
Malinko štěstí. Ale říkám si, že je ještě čas. Budu radši, když bedna vyjde na nějakých větších závodech, než na Světovém poháru.
V jeho celkovém hodnocení jste na 16. místě, posunul jste se o příčku výš než loni. Jaký to pro vás tedy byl skokanský rok?
Pozitivnější než minulá sezona. V té jsem měl velké výpadky, jednou jsem skočil hodně dobře, podruhé špatně. V té nynější výkyvy taky byly, ale ne tak velké. Víckrát jsem se umístil do desítky, za což jsem rád. Doufám, že to bude takhle pokračovat.
V čem jste se posunul a co potřebujete vylepšit?
Posunul jsem se v psychice i letové fázi. Na té bych ale chtěl ještě víc zapracovat. A na odrazové hraně mám pořád nedostatky.
Když jste zmínil psychiku: už se vám neklepou před závody ruce tak, že si ráno ani nemůžete osladit kávu?
Už vůbec! Je to s podivem, protože všichni si ze mě dělali srandu. Je to velký posun dopředu. Už dokážu skočit i druhá kola, když jsem na tom po prvním docela dobře, což mi v minulé sezoně nešlo.
Zvykl jste si už na pozici české jedničky?
Kuba Janda pořád skáče a dokud neskončí, bude jednička on. Celou sezonu jsme byli vyrovnaní, konec mu tolik nešel, ale jeho jméno je mezi skokany v České republice pod číslem jedna.
Po sezoně končí smlouva reprezentačnímu trenérovi Richardu Schallertovi. Bavili jste se, co bude dál?
Ano, ale já nechci nic prozrazovat, to musí udělat vedení.
Dobře, co teď čeká vás?
Chtěl bych někam vyrazit s přítelkyní a odpočinout si od toho kolotoče. Těším se, až budeme spolu doma a uvidíme se častěji než jednou za týden nebo dva.
