Vážně?
Já myslel, že budu poslední a budu startovat až za safety car. Celý den byl totiž špatný. V pátek jsem jezdil na jedné motorce, která nebyla tak rychlá. A tak jsme dneska vzali tu rychlejší, ale chyba byla, že jsme si mysleli, že když nahrajeme do té rychlejší stejné softwarové věci, tak že to bude fungovat úplně stejně. Ale byl to úplný opak.
Proč?
Když ta motorka má víc koní a jede mnohem rychleji, tak ta elektronika a trakce funguje jinak. Tím začal celý problém a rychle mě to rozhodilo, protože jsem během soboty nic neobjel a vyhodila se tím celá páteční práce. Dělali jsme maximum, furt jsme něco měnili a bojovali s tím. A i na mě, už toho bylo moc.
A tak jste se po kvalifikaci ani nepodíval na výsledky?
Já počítal, že jsem poslední. I když jsem zrychlil, tak jsem věděl, že je to málo. Výsledky mě nezajímaly, spíš mě zajímalo, co dělat, aby se mi nejelo tak špatně. Když si vezmete počet najetých kol za tento víkend, tak já jich mám rapidně nejméně. Do toho ty stresy. Nebyl jsem ve své kůži.
Co čekáte od závodu?
Není se moc čeho obávat. Už to může být jen lepší, dozadu se není kam propadnout. Pokud to bude dobré, mohl bych závod dojet. I když vzhledem k mé kvalifikaci, tak budu startovat někde z Dallasu (ten je od Austinu vzdálený přes 300 kilometrů). Mým cílem bude po těch věcech dojet. A kdybych zajel nějaký výsledek, tak bych si pogratuloval.
Mimochodem, víte, kdo byl nakonec opravdu poslední?
Ne.
Karel Abraham.
Aha, on spadl. Tak to je smůla, jinak by byl úplně někde jinde. Hlavně ať je brzy v pořádku.
