"Od Norů jsme nevěděli co čekat, byli dost nevyzpytatelní," hlásí brněnský kanonýr, který měl v utkání na noze hattrick. "Mohl jsem dát gól na 5:2. Místo toho oni snížili na 4:3 a ještě mohli vyrovnat," oddechl si Belej.
Poslední minuty duelu byly hodně infarktové. A těžké. "Poslali do hry dvoumetrové chlapy, kteří byli i silově velmi dobře vybavení. Stoupli si do pivota a rozehrávali to," popisuje Belej.
Pak přišel klíčový duel se Slováky a výhra 5:3. "Byli hodně přemotivovaní, v první půlce přišly ostré fauly, dostali i červenou. Zase škoda, že jsem nezvýšil na 6:2, protože poslední zápas s Rumuny jsme mohli hrát v klidu a nemuseli se bát, abychom neprohráli o víc než dva góly. Skupina se zamotala tak, že Slovákům nakonec šest bodů k postupu nestačilo," vysvětluje Belej.
Závěrečná prohra 0:1 tak spustila na Slovensku vlnu diskusí a osočování.
Jenže Češi hráli, co potřebovali. "Věděli jsme, co si můžeme dovolit a tomu jsme uzpůsobili taktiku," tvrdí 28letý útočník.
Hosté byli rádi, že se duel vysílal v televizi. "Báli jsme se, že by to mohla být divočina, peklo. Naštěstí k tomu rozhodčí přistoupili dobře a atmosféra byla vynikající," pochvaluje si.
V týmu si zahrál i s klubovým spoluhráčem Josefem Havlem. Oba už si mohou přišít přízvisko reprezentační stálice. "Jsem rád, že hrajeme spolu. Z klubu se známe a víme, co druhý udělá, kam se pohne. Teď jsem nastupovali ještě s Lukášem Rešetárem a Honzou Janovským, naše síla byla v souhře. Odehráli jsme kvalifikaci ve vynikající formě," raduje se.
Mistrovství se hraje v Chorvatsku až za rok, proto má Belej bližší přání. "V závěru roku se hraje v Česku kvalifikace na světový šampionát a je naděje, že by mohla být v Brně. To bych si moc přál."
